EKOvýzva nás učí měnit své návyky, zaměřujeme se na praktické zvládnutí nových situací a hledání nových řešení. V této sekci najdeš jak teoretické informace, tak dobré tipy, jak na to. Informacemi do EKOvýzvy přispěli vždy zastupci neziskových organizací, kteří se dané problematice věnují do hloubky. Pokud budeš hledat více informací, tak se určitě podívej na jejich stránky.
Změna klimatu je nepochybně nejvýznamnější výzvou, které lidstvo v současnosti čelí. Pokud nic neuděláme, bude svět, který předáme našim dětem, velmi odlišný od světa, do něhož jsme se narodili.
Všechna tvrzení, že klimatické změny neexistují či že je nezpůsobuje človek, již byla mnohokrát vyvrácena. Ve spolupráci s vědcem Janem Hollanem z Ústavu výzkumu globální změny jsme připravili přehled nejčastějších mýtů, které se týkají klimatu a klimatických změn. Klimatické změny zesilují sílu hurikánů. © NASA „Co nám historické změny klimatu…
Klima se měnilo, mění a měnit bude. Co se ale děje nyní? Je to poprvé v historii planety, kdy člověk mění klima na globální úrovni a z dlouhodobého hlediska ohrožuje život vlastní i životy ostatních druhů na planetě. A na rozdíl od předchozích změn, tato změna je bezprecedentně rychlá. Současná…
Začíná další ročník chvályhodné iniciativy s názvem EKOvýzva, kterou pořádá brněnská místní skupina organizace Greenpeace. Každý rok si skupina lidí dá měsíční výzvu, během které se pokusí žít o něco udržitelnější život. Nejíst maso, kupovat pouze lokální potraviny, neprodukovat odpad nebo se vyhnout palmovému oleji. Bylo by ale chybou přistupovat…
Před dvěma lety jsem se setkal s chilským spisovatelem a režisérem Alejandrem Jodorowskym. V době, kdy jsem s ním vedl rozhovor, mu bylo obdivuhodných třiadevadesát let. Svými filmy ovlivnil západní kulturu šedesátých a sedmdesátých let, a to nejenom filmové umění – mezi jeho obdivovatele patřili také The Beatles, kteří pomohli zafinancovat některé…
Změna klimatu je nepochybně nejvýznamnější výzvou, které lidstvo v současnosti čelí. Pokud bude změna klimatu pokračovat dosavadním tempem, bude svět, který předáme našim dětem, velmi odlišný od světa, do něhož jsme se narodili. Omezení probíhající změny klimatu je v našich rukou. Záleží jen na nás, zda najdeme odvahu nahradit uhelné a jaderné elektrárny čistými zdroji energie, zvyšováním energetické účinnosti a zateplováním domů, zda zastavíme barbarské kácení pralesů, omezíme emise z dopravy a z živočišných velkochovů, přestaneme nakupovat zbytečnosti a vykašleme se na rychlou módu.
Mezi vědci panuje většinová shoda o vlivu člověka na klima. Po letech neúspěšných mezinárodních rozhovorů a snah o uzavření dohod o ochraně klimatu jsme dostali naši planetu do stavu klimatické krize. Už nemluvíme o globální změně klimatu, ale o krizi, jejíž důsledky můžeme několik let se vzrůstající intenzitou pozorovat. Již není možné změnu klimatu zastavit, ale ještě stále je možné dodržet závazek Pařížské dohody z roku 2015 a udržet oteplení planety pod hodnotou 1,5 °C a tím předejít katastrofickým scénářům. Abychom měli šanci zastavit oteplení na 1,5 °C, jak doporučují vědci, je třeba rychle omezit skleníkové plyny, které vypouštíme do atmosféry. Musíme začít hned, abychom do roku 2030 omezili evropské emise o 65 % a co nejdříve dosáhli uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy příroda zachytí stejné množství uhlíku, které lidé vypustí.
Žijeme na dluh, který přenášíme na budoucí generace, ničíme rozmanitost planety a některé změny, které jsme zapříčinili, jsou již nezvratné. Konzum a nadprodukce jsou poháněny energií ze špinavých fosilních zdrojů, které jsou hlavní příčinou globální změny klimatu a s tím spojených drastických dopadů na celou planetu. Ty nejvíce pocítí chudí lidé ze zemí globálního jihu, jejichž podíl na těchto změnách je ale nejmenší. Čím déle budeme takto žít, tím horší budoucnost máme před sebou. Co řekneš svým dětem, až se tě zeptají, co jsi proti klimatické změně udělal/a?
Před každým nákupem si rozmysli, co opravdu potřebuješ.
Na nákup si nos vlastní sáčky, na vodu vlastní lahev, na kávu termohrnek. Nepoužívej jednorázové nádobí.
Každý obal je zbytečný odpad navíc. Raději sáhni po nezabaleném ovoci či zelenině nebo zkus objevit bezobalové obchody.
Rozbité věci oprav anebo pro ně najdi jiné využití.
Kompost je skvělá věc, tolik užitku z odpadu! Ideální je umístění na zahradě, ale pokud žiješ v bytě, tak si můžeš pořídit vermikompostér.
Není nutné si pořizovat věci, které potřebuješ jen párkrát do roka, je možné si je půjčit a na oplátku také půjčovat. Jistě to nebude problém mezi přáteli a sousedy, možná je třeba jen se zeptat a nabídnout.
V České republice se ročně vyprodukuje okolo 5,5 milionu tun komunálního odpadu, tedy půl tuny na jednoho obyvatele. Celosvětová produkce odpadu roste a odpad často končí i v přírodě. Předpokládá se, že v roce 2050 bude v oceánech více kilogramů plastu než ryb. A to jsme ještě nezmínili fenomén mikroplastů, které se postupně z vody a jídla dostávají do lidského těla. Kromě toho, že za chvíli planetu zaneřádíme, tak nesmíme zapomenout, že každý jednorázový obal má svou uhlíkovou stopu a podepisuje se na změně klimatu. Je potřeba si uvědomit, že třídit odpad nestačí, ale že jeho vzniku musíme předcházet.
Jak se tomuto problému postavit a začít ho řešit na osobní úrovni? Nejjednodušším způsobem je zkusit použít systém pravidel 5R pro zero waste.
Refuse (zamítnout) je první a nejdůležitější pravidlo. Musíme se naučit říkat některým věcem NE. Běžně se jedná o jednorázové nádobí, plastové sáčky a lahve, reklamní předměty a další věci, které k životu nepotřebujeme. Je třeba hledat produkty, které jsou bez obalu. Nekupuj zbytečný odpad.
Druhé pravidlo je Reduce (zredukovat) a to nám pomůže určit věci, které můžeme omezit. To, co jsme v předešlém kroku nemohli odstranit, možná nepotřebujeme v takovém množství.
Třetím pravidlem je Reuse (znovupoužít). Věci, které doslouží nebo se rozbijí, zkus nejprve opravit, případně je využít k jinému účelu. Také je můžeš darovat někomu, kdo pro ně využití najde.
Předposledním krokem je Recycle (zrecyklovat), což znamená vyhodit věc do tříděného odpadu, který bude poté recyklován. K tomuto kroku bychom měli přistoupit až jako k poslední možnosti, protože recyklační cyklus je omezený a některé odpady se ani nerecyklují a skončí na skládkách.
Pro bioodpad z kuchyně platí pravidlo Rot (zkompostovat). Pokud žiješ v rodinném domě se zahradou, tak je to velmi jednoduché. Ve městě můžeš bioodpad odevzdat do sběrných dvorů nebo do kontejnerů na bioodpad. Variantou jsou komunitní komposty nebo si můžeš do bytu pořídit či vyrobit vermikompostér.
Tuto výzvu nám trochu komplikuje pandemie covidu. I přes opatření, kdy musíme používat jednorázové hygienické prostředky, je stále možné chovat se k přírodě ohleduplně a množství odpadu redukovat. Dbej prosím na své zdraví, zbytečně neriskuj a dodržuj pravidla.
Není třeba vše zkonzumovat, ale naopak se rozhodnout jen pro to, co opravdu potřebuji. Každá věc po sobě zanechává uhlíkovou stopu, nejefektivnější tedy je vůbec ji nevyrábět.
Některé nástroje, nářadí či spotřebiče není nutné mít vlastní. Je možné si je půjčit a ty, co mám, zase půjčovat.
Rozbité věci oprav anebo pro ně najdi jiné využití.
Preferuj potraviny s nižší vodní stopou, doma si dávej sprchu místo vany a používej šedou vodu, například na splachování.
Stačí snížit během topné sezony teplotu o 1 °C, což není pro pohodlí nic závratného, ale úspora energie je velká. Pokud jsi ze studeného odchovu, můžeš snížit i o víc.
Doprava potravin na obrovské vzdálenosti je dnes běžnou záležitostí, ale zanechává za sebou velkou uhlíkovou stopu. Rostlinná strava také zatěžuje planetu méně než maso. Mysli globálně, jez lokálně.
| „Méně je více“ je motto výzvy, která upřednostňuje kvalitu před kvantitou a střídmost před hýřením. Každá vyrobená a spotřebovaná věc za sebou zanechává uhlíkovou stopu, a proto je na nás, abychom se rozhodli, jestli tu danou věc potřebujeme nebo jestli se bez ní obejdeme. Tuto otázku budeš řešit při různých příležitostech v každodenním životě, například při nákupu potravin, oblečení, drogistických potřeb či vybavení do domácnosti.
V případě, že si budeš pořizovat novou věc, je vhodné přemýšlet nad kvalitou a nad tím, jak dlouho vydrží, než si budeš muset pořídit novou. Před každým nákupem je třeba si položit otázku: „Potřebuji to nutně?“ Pokud ano, je třeba pokračovat: „Musím toho koupit tolik? Dá se to nějak nahradit? Jak dlouho to vydrží? Můžu si tu věc půjčit? Z jaké vzdálenosti pochází?“ Vliv každého člověka na životní prostředí se dá vypočítat. Výzva „Méně je více“ je kombinací ostatních výzev a je založena na šetrnosti a dobrovolné skromnosti. Sniž svoji uhlíkovou stopu a tím i dopad na změnu klimatu omezením nákupů, neplýtvej energiemi, redukuj svoji vodní stopu, jezdi méně autem a vytvářej méně odpadu. Vhodné je také preferovat lokální potraviny a spotřebu palmového oleje. Nejjednodušší cesta, jak můžeš snížit svou uhlíkovou stopu, je omezit konzumaci živočišných produktů a to hlavně masa. |
Jako ztužující látka se v potravinách, a zejména sladkostech, hojně používá palmový olej. Pozorně si při nákupu přečti jejich složení.
To určitě zvládneš, receptů je spousta, a budeš mít jistotu, že je bez palmového oleje. Můžeš zkusit i veganskou variantu.
V mnoha kosmetických výrobcích najdeš palmový olej ukrytý pod různými názvy.
Není to složité, spoustu přípravků si můžeš vyrobit doma z dostupných surovin bez palmového oleje.
Palmový olej se dostal do širšího povědomí před několika lety kvůli rozsáhlým požárům v Indonésii, vzniklým vypalováním a kácením tropických deštných pralesů. Svět obletěly fotografie zoufalých orangutanů, jejichž přirozené prostředí ustoupilo plantážím palmy olejné. Místní lidé přicházejí o obživu, realitou jsou spory o půdu, mohutné kácení, postřiky a znečištěné řeky. Vypalováním deštných pralesů přicházíme nejen o přírodní bohatství a velkou rozmanitost, ale zároveň tím velkou měrou přispíváme ke změně klimatu.
Palmový olej je dnes velmi žádanou komoditou výrobci potravin a kosmetiky, kteří využívají jeho vlastností a nízké nákupní ceny. Palmový olej se postupně začal používat v ohromném množství výrobků pod různými jmény. V potravinách se dříve schovával pod označením rostlinné oleje, což ale díky přísnější legislativě v EU již není možné. Jinak tomu je ale u kosmetických výrobků, kde se palmový olej skrývá pod velkým množstvím různých označení.
Palmový olej se také přidává do pohonných hmot, a tak ohromné množství končí ve spalovacích motorech automobilů.
Někteří výrobci si již uvědomili neudržitelnost systému. Ať už díky vlastnímu svědomí, nebo pod tlakem veřejnosti přistoupili ke změnám a začali ve svých produktech používat certifikovaný palmový olej v biokvalitě, kvůli kterému nedochází k odlesňování a nadměrnému zamořování chemickými postřiky.
Omezení či vynechání palmového oleje je tedy důležitý krok nás spotřebitelů. Také je potřeba se zamyslet nad tím, jestli musíme hledat alternativu k výrobku obsahujícímu palmový olej, či výrobek přestat používat a například si vyrábět své vlastní kosmetické přípravky.
To je základ. Zjisti, kde máš rezervy a na čem zapracovat.
Mnoho potravin má obrovskou vodní stopu. Vytipuj, které potraviny v tvém jídelníčku jsou nejnáročnější na vodu, a zkus je nahradit nebo vynechat. Například na 1 kg hovězího masa je potřeba 15 tisíc litrů vody.
Pořizuj si oblečení a boty, až to bude opravdu potřeba, a ne když přijde nová kolekce. Bavlněné tričko je za 2,4 tisíce litrů vody a kožené boty za 8 tisíc litrů vody.
Květinou neurazíš, ale jen když nebude řezaná a bude lokální. Člověk by neřekl, jak moc náročné na vodu jsou řezané květiny, které nám ani moc dlouho nevydrží.
Při čištění zubů vypni vodu, dej si rychlou sprchu místo horké vany a nemyj nádobí pod tekoucí vodou.
Šedou vodu můžeš využívat například pro splachování a dešťovou vodu na zalévání.
Voda na mnoha místech planety se stává nedostupnou nebo je kontaminovaná, lidé kvůli nedostatku pitné vody opouštějí své domovy a stěhují se, což má také dopad na vyostřující se mezinárodní vztahy. V Česku také pociťujeme problémy s vodou. Letní tropická vedra, teplé zimy bez sněhu, dlouhá období bez deště, klesající hladina spodní vody, vysychající studny a potoky. I takto se projevuje změna klimatu.
Vodu pijeme, vaříme s ní, používáme ji k mytí, zaléváme s ní, ale také s ní například splachujeme. Ale co procesy, které na první pohled nevidíme? Kolik vody je potřeba k vypěstování kukuřice, kávy, banánů? Kolik vody je třeba v živočišné výrobě? Kolik vody se použije na výrobu trička? Co řezané květiny?
Obrovským žroutem vody je intenzivní průmyslová výroba masa. Na kilogram hovězího masa je potřeba 15 tisíc litrů vody, kilogram sýra si pak vyžádá 3 tisíce litrů. Kvůli čemu? Kromě vody, kterou dobytek vypije, se musí např. vypěstovat krmivo, umývat kravíny, splachovat výkaly atd.
Bavlněné tričko je za 2,4 tisíce litrů a kožené boty se vyšplhají i na 8 tisíc litrů vody. Vodu přitom výroba textilu nejen spotřebovává, ale také znečišťuje toxickými látkami.
Nejdůležitějším krokem v této výzvě je spočítat si svoji vodní stopu a podívat se na vodní stopu jednotlivých produktů a plodin, které si kupuješ. Poté je možné zhodnotit, které potraviny či produkty jsou náročné na vodu, a nepotřebné omezit či přímo přestat kupovat.
Posledním krokem je šetřit vodou přímo v domácnosti při splachování, sprchování, mytí nádobí nebo praní prádla. Náročnější je pak pořízení kompostovatelného záchodu či přečerpávacího systému pro opakované použití šedé vody v domácnosti.
Bezkonkurenčně největším žroutem vody v Česku je energetika, především ta fosilní a jaderná. Spotřebuje více než 40 procent celkové spotřeby vody v Česku. Spotřeba elektráren je vyšší, než kolik činí odběr všech zákazníků připojených k vodovodní síti. Přejít k zelenému dodavateli energie znamená tedy nejen méně emisí, ale i méně spotřebované vody a to o mnoho.
Neměli bychom zapomenout na problematiku znečištění vody mikroplasty, které se uvolňují například při praní fleecového oblečení a dostávají se tak do vody, do půdy a poté zpět do vody, kterou používáme.
Je také třeba podporovat projekty, které pomáhají například zadržovat vodu v krajině, ozeleňují střechy a vysazují zeleň ve městech.
Pokud už musíš jet autem, domluv se s dalšími lidmi a zaplň celé auto.
Odlož klíčky od auta a zkus to měsíc bez něj. Česká republika má kvalitní síť hromadné dopravy.
Mnoho lidí do školy, do práce nebo za kulturou jde pěšky nebo jede na kole. Zkus to taky a uvidíš každodenní svět z nové perspektivy. Nezapomeň ale dávat pozor na silnici na auta i na chodce.
Létání je nejméně šetrný způsob dopravy. Když to jde, zkus vlak nebo autobus.
Už přes rok se pereme s covidem, který náš život hodně změnil. Cestování ubylo, ale stále se jedná o aktivitu, která se významně podepisuje na změně klimatu.
Cesty do práce, do školy, na schůzky, na návštěvy, na nákupy a jednou nebo i vícekrát za rok letadlem na dovolenou… Jak se dopravuješ ty? Jezdíš autem, nebo na kole? Létáš často letadlem? Dovedeš si představit, že by každý jezdil sám autem?
Cestování osobním automobilem může být rychlé a pohodlné, pokud se tedy vyhneš dopravní špičce ve velkých městech. Zároveň má ale spalovací motor obrovský vliv na životní prostředí, přispívá ke vzniku smogu a produkuje emise oxidu uhličitého, oxidů dusíku, síry či polétavého prachu a mikroplastů z oděru pneumatik. Výjimkou zatím bohužel nejsou ani elektromobily, protože v České republice jsou většinou napájené elektřinou z uhlí, a jsou proto spoluzodpovědné za zplodiny z uhelných elektráren. Používání auta se podílí ze všech ostatních činností nejvíce na osobní uhlíkové stopě, a pokud přestaneš jezdit autem, tak můžeš ušetřit až ohromující 2,4 tuny oxidu uhličitého za rok. To už je, ve světle dnešní klimatické krize, velký příspěvek.
Pokud už musíš jet autem, nejezdi sám/sama. Někdy stačí jen upravit režim a počkat na zbylé členy rodiny nebo se domluvit se sousedy, kteří mají stejnou cestu. Mohlo by třeba pomoci i lepší plánování pracovních schůzek a nejezdit autem do práce každý den. Dalších způsobů, jak se podělit o vůz, je hned několik. Kromě klasického stopování můžeš zkusit carsharing či spolujízdu.
Zkus měsíc vydržet bez auta. Česká republika má velmi hustou síť hromadné dopravy a obzvláště ve městech tak automobil přestává být nepostradatelný. Pokud chceš udělat také něco pro své zdraví, tak se zkus dopravovat na vlastní pohon – pěšky, na kole, na koloběžce nebo longboardu… fantazii se meze nekladou.
Samostatnou kapitolou je cestování letadlem, které není pro většinu lidí tak běžné, že by létali někam každý měsíc, ale občas letí na dovolenou. Létání je nejméně šetrný způsob cestování a již mnoho lidí si tento fakt uvědomilo a dobrovolně se létání vzdalo.
Pokud budete sdílet auto s dalšími spolucestujícími nebo jezdit více hromadnou dopravu, dbejte o své zdraví i zdraví všech ostatních a dodržujte nařízená opatření. Cestujte bezpečně.
Omez maso a jez ho co nejmíň. Jednou za týden bude určitě stačit, a až se rozkoukáš, tak můžeš i méně.
Dej si měsíc komplet bez masa. Vegetariánská strava není nic nového pod sluncem, rozkoukej se a objevuj nové chutě.
Vyhni se mléčným výrobkům. Existuje mnoho alternativ, jako jsou například sójová nebo ovesná mléka či jogurty, různé druhy rostlinných sýrů, másla a smetany. Chce to trochu hledat, ale určitě objevíš něco, co ti sedne.
Bez vajec se snadno obejdeš. Ani na pečení nejsou potřeba.
Zkus měsíc jako vegan, bez masa, mléčných výrobků, vajec, želatiny a dalších živočišných produktů. Můžeš si uvařit různá veganská jídla, receptů najdeš spoustu. Ochutnej méně obvyklé potraviny, jako je třeba tofu, seitan, robi.
Nepořizuj si oblečení, boty, módní doplňky a další výrobky z kůže.
Průmyslová velkoprodukce masa, mléka a vajec vyčerpává životní prostředí, je náročná na energii, na vodu, na zemědělskou půdu, kácí se kvůli ní tropické pralesy a produkuje velké množství emisí. Dopad na klima je obrovský a přitom ke změně stačí docela málo. Zkus omezit spotřebu masa, mléčných výrobků, vajec a dalších živočišných produktů nebo je rovnou vynech ze svého jídelníčku. Příkladem, že to jde, nám mohou být známé osobnosti ze sportu i kultury, jako je Bryan Adams, Moby, Serena Williams, Scott Jurek, Jennifer Lopez, Brad Pitt a mnoho dalších.
Dnes je vegetariánství a veganství již poměrně rozšířené a mnoho restaurací nabízí veganská jídla. Také na internetu můžeš nalézt mnoho výborných receptů a rad. Jen do toho, neboj se v kuchyni experimentovat!
Aby vegetariánství či veganství mělo kýžený ekologický efekt, je vhodné přemýšlet také nad tím, čím maso a další živočišné produkty můžeme nahradit. Namísto dovážených potravin, které urazí tisíce kilometrů, vol raději potraviny lokální.
Kromě ekologických aspektů má vegetariánství a veganství etický rozměr, který hodnotí využívání zvířat, jejich držení v zajetí a zabíjení jako zbytečné a nepřijatelné.
Nejenže je veganství uznáno jako plnohodnotný způsob stravování, zároveň je prospěšné pro zdraví a fyzickou kondici. Mnoho sportovkyň a sportovců, kteří se vzdali živočišné stravy, podává vrcholové výsledky. Ale jako u všech způsobů stravování je třeba tělu dodat všechny potřebné látky, proto musí být jídelníček pestrý. V případě, že ti výzva vydrží déle než jeden měsíc, je třeba při veganské stravě doplňovat vitamin B12.
Sezonní lokální ovoce a zelenina jsou super, a když zrovna není sezona, tak se podívej po ovoci a zelenině, které dlouho vydrží. Česká jablka, brambory, červenou řepu a mrkev najdeš téměř všude.
Rýži v České republice na poli nenajdeš, ale třeba pohanku, pšenici, jáhly, fazole, kroupy nebo hrách ano.
Popis „vyrobeno v Česku“ nebo „česká potravina“ ještě nemusí znamenat, že všechny složky výrobku pochází z České republiky.
Pokud chceš důsledně dodržovat tuto výzvu, budeš si muset vařit doma. Nebo znáš snad restauraci, kde vaří ze 100 % lokálních surovin?
Zapoj se do komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) nebo biobanky. Choď na trhy, kde prodávají místní zemědělci, nebo je kontaktuj přímo.
U potravin to nekončí, stejný přístup můžeš zkusit u všech různých produktů, které si kupuješ, a hledat k nim lokální alternativu.
Až příště přijdeš z nákupu, tak si vyskládej obsah nákupní tašky na stůl a podívej se, z jaké země potraviny pochází. Asi už tušíš, že většina potravin není z Česka a mnohé nejsou ani od našich evropských sousedů. Odkud je dovezeno ovoce, zelenina, rýže, těstoviny, sušenky, pomazánky? Je na obalu napsáno „vyrobeno v Česku“? Opravdu to znamená, že veškeré ingredience pocházejí z Česka? Co třeba palmový olej ve tvé oblíbené sušence?
Naše jídlo urazí průměrně několik tisíc kilometrů, než se nám dostane na talíř, a to mimo jiné znamená také ohromnou spoustu vyprodukovaných emisí oxidu uhličitého jako příspěvek ke klimatické krizi. Zkus se zaměřit na lokální potraviny a uzpůsobit tomu svůj jídelníček. Tato výzva znamená, že si budeš muset vařit doma, protože v restauracích se na lokálnost všech ingrediencí nedbá.
S mnoha potravinami se budeš muset během výzvy rozloučit, ale také jich spoustu nových objevíš nebo se vrátíš k těm, na které se dnes již zapomíná. Nemusíš se omezovat jen na české potraviny, pokud třeba bydlíš blízko hranic, tak může být více lokální potravina od sousedů. Součástí tohoto tématu je také způsob produkce potravin, proto se snaž upřednostňovat potraviny z udržitelného zemědělství.
Lokální potraviny najdeš všude, ale někdy je třeba pátrat. Pro čerstvé sezonní ovoce a zeleninu si choď na trh nebo do zelinářství, můžete se také přihlásit do skupiny KPZ, objednat si bedýnku, stát se členy biobanky nebo potravinového družstva.
Pokud zvládneš lokální potraviny, tak další metou jsou lokální produkty. Omez nakupování dovážených věcí a podívej se po české alternativě.
Pokud máš již v EKOvýzvě účet, stačí se jen přihlásit. V opačném případě si vyber svou EKOvýzvu a zaregistruj se.
Tato kampaň je jiná a potřebujeme s tebou být v kontaktu přes e-mail nebo telefon. Pokud nám souhlas neudělíš, nebudeme tě moci v budoucnu zapojit do dalších projektů. A to by byla škoda!
