Co je to slow fashion?

Každým rokem roste množství vyrobených kusů a zároveň i množství odloženého a vyhozeného oblečení, které tleje na skládkách a tím produkuje spoustu skleníkových plynů. Podle organizace Redress bylo v roce 2015 poprvé vyrobeno více než 100 miliard kusů oděvů a 60 % z nich skončilo na skládce ještě tentýž rok. Módní průmysl se stal jedním z nejšpinavějších na světě. Některé zdroje ho uvádí na druhém místě, které však nelze prokázat přesnými čísly. Každopádně patří mezi prvních deset, které zásadní měrou poškozují naše životní prostředí.

Ačkoliv máme dnes obrovskou nabídku levného trendového oblečení, naše spotřební praxe není dlouhodobě udržitelná. V módním průmyslu dochází nejen k vykořisťování lidských, ale i přírodních zdrojů. Obyčejné tričko v mnohých případech klesne pod cenu, za kterou si pořizujeme oběd. Po třiceti letech nabídky řetězců fast fashion nastal čas přestat módu v rychlosti konzumovat. Magazín Business of Fashion prohlásil udržitelnost v módním průmyslu za největší výzvu roku 2020. Abychom k této udržitelnosti pomohli, spoustu kroků lze dělat i na úrovni běžného spotřebitele.

Slow fashion má dnes zelenou. Tento přístup není o výlučném nákupu ekologicky vyrobených produktů, jde o změnu celého mindsetu, jak ke svému šatníku přistupujeme.

Typická průměrná šatní skříň podle výzkumu Oxfam a Marks&Spencer z roku 2016 obsahuje na 152 kusů a průměrně jenom 20 % ze svého šatníku člověk využívá a nosí stále dokola. Vystačíme s garderobou o přibližně třiceti kusech, tzn. efektivním, kombinovatelným šatníkem. Ten však nemusí být stereotypní, tak jak ho známe z ženských magazínů z minulosti, ve kterých do každého šatníku doporučují trenchcoat, bílé tričko, modré džíny a balerínky. Efektivní šatník lze vytvořit každému na míru, aby skutečně vyhovoval jeho vkusu i životnímu stylu. V ČR lze využít na pomoc například služeb fashion koučky Kamily Vodochodské, ale cestu k efektivnímu šatníku lze najít i po své vlastní ose, případně pomocí manuálů stažených online. S šatníkem, který bude naplněný jenom milovanými a kvalitními kousky, se už nestane, že budete stát před šatní skříní a nebudete mít co na sebe. Prioritní nebude kvantita, ale kvalita. Když se zamilujete do kousku lokálního designéra, který si na kvalitní zpracování potrpí, vyšší cena za výrobek není překážkou. Naopak jeho cost per wear může být vůči unáhlené koupi ve slevách v řetězci mnohem nižší, protože lépe zpracovaný produkt může sloužit dlouhá léta. Cost per wear dokáže vyhodnotit aplikace Alpaka.

K milovanému efektivnímu šatníku patří správná péče, aby se i možná drahá investice vyplatila. Užitečné je čtení cedulek s instrukcemi, zda je možné oděv prát v pračce a při jaké teplotě. Některé materiály vyžadují delikátnější zacházení a nutno je prát pouze ve studené vodě, aby materiál neztratil svůj skvělý vzhled a vlastnosti. Naopak třeba džíny, pokud nejsou lokálně znečištěny, ani pro odstranění bakterií do vody nemusí. Pro takovou očistu je stačí dát přes noc do mrazáku.

Slow fashion přístup vyžaduje určitou odpovědnost, ta se tady vztahuje na co největší kontrolu nad životním cyklem jednotlivých kousků. Drobné opravy jako přišívání knoflíků či látání děr by měly být samozřejmostí. Pokud kousek z nějakého důvodu už neunosíme, ideálním řešením je prodloužit mu životnost a poslat dál tam, kde bude plnit svůj účel.

Sdílet