Jak šetrně cestovat

Kdybychom chtěli být maximálně šetrní k životnímu prostředí, ostatním lidem, ale i sobě, tento článek by mohl obsahovat pouhá tři slova: „Pokud možno, necestujte“ (míněno i po skončení pandemie). To se snadno řekne, ale hůř provede. Jak cestovat, aby tě moc netížilo svědomí? 

Trendů jako „zero waste“ lze po větším úsilí jakžtakž dosáhnout, ale zkus si dát třeba rok „zero mobility“. Ještě před sto lety, kdy byli lidé mnohem soběstačnější a prakticky celý život strávili kolem svých polí a statků, by se to možná dalo zvládnout bez problémů. Dnes je ale cestování, v našem případě přesuny za prací, do škol nebo na nákupy, de facto nutnou součástí života nás všech. Potíž je v tom, že cestování pro planetu představuje nemalou zátěž. Doprava jako celek se v EU podílí na čtvrtině všech emisí CO2, které produkuje člověk. Ve světě je to asi 17 % (obr. 1).

obr. 1 – Simon Rayner / EarthCharts / CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)

Tento článek by kromě zmíněných tří slov naopak mohl být také velmi dlouhý (ve skutečnosti je). Abychom tě ale moc nenudili fakty, rozdělme si naše cesty na dopravu po městě a mimo město (mezi městy, státy, kontinenty) a ke každé kategorii si řekněme pár tipů pro šetrnější cestování.

Cesty po městě

Zůstat doma

Technologický pokrok dneška přeje práci z domova. Možná jste s kolegy kvůli koronaviru také zavedli home office a zjistili, že služby typu Teams, Hangouts Meet nebo Zoom dokážou dostatečně nahradit schůzky v kanceláři. Pokud máš tu možnost (vedeš nějakou organizaci), můžeš takto ušetřit přesuny svých zaměstnanců – třeba aspoň na jeden den v týdnu.

Pěšky po městě

Dopravní prostředek „boty“ je nejpřirozenějším, nejzdravějším a také jednoznačně nejčistším způsobem dopravy.

Pětina cest autem po Praze je kratší než dva kilometry. Tuto vzdálenost ujdeš pěšky v klidu za půl hodiny. Není ranní procházka lepší než stres v kolonách a hledání místa na zaparkování? Okysličený mozek prokazatelně líp funguje a poznáš město z jiné perspektivy. A třeba taky někoho potkáš.

Na kole po městě

Chceš-li podstatně zrychlit, zkus to na kole. V centrech měst je to ten nejrychlejší způsob ze všech. Pokud se nesnažíš vysloveně závodit, ani se nezpotíš. A pokud ti cestu kříží kopce, vsaď na elektrokolo. Odměnou ti bude lepší fyzické i psychické zdraví, menší pravděpodobnost infarktu a mrtvice a také skvělý pocit svobody. Potřebuješ motivaci? Zapoj se do každoroční výzvy Do práce na kole, kterou letos už podesáté uspořádal AutoMat a do které se loni zapojilo 20 tisíc lidí. Potřebuješ vědět, jak na to? Spoustu rad najdeš na webu Prahou na kole – třeba 10 rad, jak začít nebo Jak jezdit za mokra. Je tu i nejkomplexnější cykloplánovač tras (funguje nejen pro Prahu). Pro klasiky je tu i dva roky stará kniha Městem na kole.

Jezdíš do práce? Zkus Do práce na kole. Kromě zábavy s kolegy můžeš vyhrát ceny a svými kilometry můžeš nově podpořit dobročinné projekty.

Víš, že kolo můžeš na území Prahy vozit v metru a vlaku zdarma (k platné jízdence)? Kolo berou dokonce i některé linky tramvají ve směru do kopce.

Dánové dokonce vypočítali, že každý kilometr ujetý na kole je společnosti prospěšný, zatímco každý kilometr ujetý autem způsobuje společnosti finanční ztrátu (jeden kilometr jízdy na kole místo v autě ušetří téměř jedno euro z veřejných výdajů). A nejen to. Potvrdili, že víc chodců a cyklistů v ulicích posiluje lokální ekonomiku, protože lidé to mají blíž do malých obchodů, kaváren, na trhy atp.

Neboj se ani sdílených kol nebo koloběžek. Ale nechovej se na nich jako na pouťové atrakci a neparkuj je na místa, kde překážejí. To si radši pořiď vlastní a ber je s sebou.

MHD

Máš to moc daleko? Bojíš se na kole? Naskoč do tramvaje, sjeď do metra, nastup do autobusu anebo se naloď na přívoz. S ročním kuponem pro Prahu za deset korun denně dojedeš všude, můžeš klimbat, číst si anebo se jen tak kochat výhledem.

Víš, že pro cestování po Praze můžeš v rámci MHD využít i vlak? A že jde často o nejrychlejší způsob přepravy? Na pražských tratích navíc v blízké budoucnosti přibude spousta nových zastávek a konečně se začíná mluvit i o tzv. „metru S“, tedy železničních tunelech pod centrem Prahy, které propojí velká nádraží i stanice metra. Bez přestupů tak jednou dojedeš rychle z jednoho konce města na druhý – třeba z Horních Počernic do Radotína nebo z Podbaby do Uhříněvsi.

Autem po městě

Auto ve městě má tu výhodu, že se nemusíš vázat na jízdní řády, můžeš v něm jet sama nebo sám se svým značkovým deodorantem a můžeš v něm převézt i míchačku z hobbymarketu. Za šetrné ho ale označit nemůžeme, jeho temnější stránka převažuje:

  • Automobilová doprava je největším zdrojem znečištění ovzduší v Praze. Špinavý vzduch má za následek až 500 předčasných úmrtí ročně. 
  • Autem obtěžuješ ostatní i hlukem. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností prostředí. Lidé, kteří bydlí v blízkosti dálnic, např. častěji trpí Parkinsonovou chorobou.
  • Jedno zaparkované auto ve městě zabere v průměru 12 m2, zatímco na kolo potřebuješ jenom 1 m2.
  • Auta mají na svědomí nejvíce obětí dopravních nehod.

Vozíš své děti do školy denně autem? Pak věz, že budou nejen tučnější, ale podle výzkumu ČVUT v kabině auta dýchají 4× až 12× více škodlivých emisí (a nejvíce právě na zadních sedadlech), než kdyby šly vedle po chodníku. V Nizozemsku či Dánsku jsou místo mamataxi oblíbené populární spíše mamabiky – nákladní kola, která uvezou rodiče i jejich děti. Každý den vás tak čeká společný zážitek.

zdroj: Umberto Brayj, flickr.com, CC BY-SA 2.0

Někdy je ale auto opravdu potřeba. Třeba pokud jako řemeslník vozíš půl železářství. Ale pro ty, kdo často nevozí velký náklad, existují šetrnější způsoby. Co třeba vlastnit jedno auto mezi více rodinami? Anebo využívat carsharing, třeba autonapůl.cz. Odpadne vám starost o pojištění, servis, parkování atd.

Jdeš s dobou a koupíš si raději elektromobil? Pro městský vzduch je jistě lepší než klasický spalovací motor, ale i elektroauto ve městech produkuje prachové částice (kvůli brzdění či otěrům pneumatik), které na sebe vážou karcinogeny a ty se nám následně dostávají přes plíce až do krve a mozku. I elektroauto zabírá stejně místa ve městě jako klasické a pro chodce je stejně nebezpečné. 

Cesty mezi městy

Na kole

Na kole zvládneš i delší cesty, než si myslíš – a to i na denní bázi. A možná zjistíš, že už tyhle výlety za nic nevyměníš. Na kole nemusíš dojet až do cíle, stačí na nejbližší spoj veřejné dopravy. Bojíš se o kolo ve stojanech? Skládačky typu Brompton složíš do velikosti středního kufru a pohodlně vezmeš do vlaku nebo autobusu a v práci schováš pod stůl.

Autem

Pokud denně dojíždíš do práce autem (třeba i proto, že k vám nic nejezdí), zkus snížit své dopady tak, že si najdeš spolucestující. Nikoho neznáš? Aplikací pro spolujízdy je několik.

Planetu také můžeš méně zatížit tím, když si místo nového auta koupíš ojeté (pokud nejde o Volhu s děravou nádrží). Jejich emise mohou vycházet stejně (např. nový výkonný diesel vs. starý benzin s malým objemem) a především předejdeš procesu výroby, který je sám o sobě zatěžující.

Možná argumentuješ financemi a srovnáváš ceny za jeden kilometr v autě a ve vlaku. Nezapomínáš ale do cest autem započítat samotnou cenu auta, pojištění, dálniční známky, pravidelný servis, opravy, technickou a další faktory? Cena za jeden ujetý kilometr tě v případě mladší ojetiny vyjde i na 10 korun/km. U nového auta ještě více. To už je jiná, že?

Autobusem

Možná překvapivá je informace, že při srovnání s dieselovými (70 g CO2 na osobokilometr) i elektrickými (50 g CO2 na osobokilometr) vlaky při jejich průměrné obsazenosti produkují autobusy méně gramů CO2 na osobokilometr (25). Pokud odmítneš všechny nabízené nápoje v plastech, nedělá se ti v nich špatně a užíváš si mravence v nohách, nemusíš se jim tedy vyhýbat.

Vlakem

V mezistátních relacích už se ke slovu hlásí letadla. Ty delší lety zatím nijak nenahradíš (pokud nevyhodnotíš, že na dovolenou do Thajska nezbytně nemusíš), ale určitě není nutné létat z Ostravy do Vídně. Pokud také pociťuješ „flygskam“ (stud z ekologické stopy létání) a poohlížíš se radši po kolejích, které kromě ekologie slibují i větší romantiku a pohodlí, skvělou volbou pro mnohahodinové cesty jsou noční vlaky. Večer ulehneš a ráno se probudíš o 1000 km dál v jiné zemi. Bohužel už jich nejezdí tolik jako dříve (zvlášť v západní Evropě, kde je nahrazují vysokorychlostní vlaky), ale několik z nich se plánuje vrátit.

Nočními vlaky z Česka se s ČD a jejich partnerskými dopravci dostanete i do Nice, Curychu a Moskvy (s ruským vízem a běloruským tranzitním vízem). A jak je to s cenami? Např. lehátko z Prahy do Budapešti (21:56–8:35) či do Krakova (22:15–6:27) stojí méně než 800 Kč. To celkem jde, ne? Stejně jako u letenek tady hraje roli včasný nákup.

Noční vlak do Košic kromě ČD nabízí Regiojet i Leo Express (jejich srovnání). České dráhy ti na Slovensko ale převezou i auto. Z Bohumína do polských letovisek Hel a Leba zase v sezoně jezdí polské dráhy PKP.

obr. 2 – noční vlaky vyrážející z ČR, zdroj: cd.cz

Noční vlaky na západ a jih od nás zachraňují rakouské dráhy ÖBB, které z Vídně vytvářejí jejich hlavní evropský uzel. Jejich nové Nightjety jezdí do 25 evropských metropolí včetně Říma, Zurichu, Hamburku či Záhřebu. Na jejich webu najdeš i mezistátní noční vlaky jiných společností.

Vlakem samozřejmě můžeš vyjet i přes den. A opět to nemusí být ani drahé: Z Prahy do Lublaně se po kolejích dostaneš i pod 600 korun. Do západní Evropy (dále směr Brusel, Paříž, Lucemburk) je nejlevnější spojení vlakem přes Cheb do Norimberku (řádově od 600 Kč/os.). Jen pozor na přestupy! 

A jak do Chorvatska? Nejjednodušším způsobem jsou noční vlaky Regiojet do Rijeky (s návaznými autobusovými spoji do řady chorvatských letovisek). Variantou je cesta přes Budapešť nebo Nightjetem ze Salzburku do Rijeky (od 29 eur). A tady je tip od Jana H., jak dostat vlakem z Ostravy do Puly dva dospělé s dítětem za 4000 korun.

Pro tuzemské turisty je ideální Jízdenka na léto – během 7 (za 790 Kč) nebo 14 dní (za 1190 Kč) můžeš neomezeně cestovat po ČR bez ohledu na vlaky a kilometry. Podobná jízdenka se dá sehnat i na Slovensku. Od ČD si můžeš půjčit i kolo/elektrokolo za 220/350 Kč / den. Uschovat/vrátit ho můžeš v jiných stanicích a na vybraných tratích neplatíš za jeho převoz.

Vlak má také jednu skvělou výhodu, pokud cestuješ s dětmi. Ty se můžou celkem svobodně pohybovat po kupé nebo se spolu s rodiči projít do jídelního vozu. Na delších spojích jsou dětské koutky, kina a hry v kupé.

Pokud se o cestování s železným ořem zajímáš víc, koukni na web Michala Berga Cesta vlakem. Mrkni taky na facebookovou skupinu Žijeme car free se spoustou tipů, jak vlakem k moři nebo na hory.

Mapa všech spojů Nightjet od ÖBB a jejich partnerských dopravců. Zdroj

Letadlem

Pokud to nejde jinak než letadlem a chceš se nějak vykoupit, jsou tu „ekologické odpustky“. Letecké společnosti z nich pak financují výsadbu stromů nebo jiné ekoprojekty. Jednotlivé aerolinie se také předhánějí, která z nich vypouští nejméně CO2 na osobu a na kilometr. Bůhví, jak moc přesná je tato srovnávací tabulka, ale pro představu (takže od Švýcarů raději čokoládu):

WizzAir58,5 g/km
Ryanair67 g/km
Air France80 g/km
EasyJet81 g/km
Norwegian85 g/km
Lufthansa98,4 g/km
Emirates100 g/km
British Airways101 g/km
Swiss110 g/km
zdroj: forum24

Můžeš ale vyrazit i do boje proti létání jako organizace Stay Grounded, kde najdeš i různá zajímavá fakta.

Pokud tě napadají další tipy, jak šetrně cestovat, dej nám vědět. Přejeme ti hodně šťastných a šetrných kilometrů!

Sdílet