Jak si stojí dopravní prostředky v produkci CO2

Oxid uhličitý (CO2) – v posledních letech veřejný nepřítel číslo jedna. Díky tomu, že ho produkujeme enormní množství, je nám – mírně řečeno – stále větší horko. Protože je tato sekce o dopravě, porovnejme si, kolik CO2 produkují nejčastější dopravní prostředky.

Nejprve rychlý přehled (bereme data na území EU). Na celkové produkci skleníkových plynů v EU se doprava podílí 25–30 % (obr. 1), přičemž ta silniční z tohoto množství tvoří cca 72 procent, letecká 13,5 %, námořní 13,5 % a železniční jen 0,5 % (obr. 2).

obr. 1 – Producenti CO2 dle sektorů
obr. 2 – Emise CO2 v dopravě

To nejsou až tak překvapující čísla. Zajímavějším faktem ale je, že emise CO2 ve všech zmíněných hlavních sektorech klesají, až na jediný: dopravu, kde se naopak očekává další nárůst – a to nejvíce u letecké dopravy (obr. 3).

obr. 3 – Vývoj emisí CO2 v jednotlivých odvětvích

Porovnání produkce CO2 různých dopravních prostředků

Tolik velká, trochu neuchopitelná čísla. Ukažme si teď příklad, kde si konkrétní cestu projedeme různými dopravními prostředky a porovnáme svou osobní stopu CO2. Používáme asi nejkomplexnější online kalkulačku dopravních dopadů ecopassenger.org.

Představ si, že se chceš dostat z Prahy do Drážďan. No… možná radši trochu dál… co třeba do Osla? 

Pokud sedneš na průměrně obsazený vlak, počítej, že za celou cestu čistě na tvoji hlavu připadne asi 57,5 kg CO2. Zdá se to dost? Tvoje auto by do vzduchu vypustilo zhruba čtyřikrát tolik – 257 kg CO2. Říkáš si, že pokud naložíš auto čtyřmi lidmi, vyjde to zhruba nastejno? Matematicky ano, ale je tu jeden podstatný rozdíl: uvědomme si, že vlak pojede každopádně, protože mu to nařizuje řád, tady se nic ušetřit nedá. Ty ale můžeš dalším emisím zabránit tím, že své auto necháš v garáži a místo toho pojedeš třeba právě vlakem. 

Asi tušíš, že nejhorší čísla vyjdou u letadla. V průměrně obsazeném letadle na tvou hlavu během tohoto 1140 kilometrů dlouhého letu padne 108 kg CO2. Cože? Méně než u auta? Bohužel, u letadel je to velmi zavádějící číslo. Jejich motory kromě CO2 totiž vypouští i látky jako oxidy dusíku, vodní páru a pevné částice, jejichž koktejl v atmosféře způsobuje, že klimatické dopady letu jsou dvakrát až čtyřikrát vyšší (nikdo nedokáže spočítat, kolikrát přesně) než účinek samotného CO2 (říká se tomu radiační působení). Lze ale říct, že je lepší do Osla letět letadlem než jet autem (opět z důvodu: letadlo poletí vždy, vaše auto vyjet nemusí). Pokud byste ale měli partu 200 lidí a přemýšleli, jestli si pronajmout speciální Airbus A320 jen pro vás, nebo jet padesáti plně obsazenými auty, auta by v součtu byla ke klimatu šetrnější…

Čísla pro autobusy bohužel kalkulačka nenabízí. Vycházela by ale trochu lépe než auta.

Pozn.: Ve všech kalkulacích jsou započítány i klimatické dopady produkce a distribuce potřebné elektřiny/paliva.

A pro zajímavost: Na kole bys cestou do Osla vyprodukovali 9 kg CO2. To je skvělé, až na to, že jízda by vám trvala asi 140 hodin.

Cesta Praha–Oslo

prostředekkg CO2/osobulitrů paliva/osobug vyprodukovaných pevných částic/osobu
Vlak 57,5 42 l nafty13
Auto (když jedete sami)257 114 l benzinu10 
Letadlo108 (pozor – nutno vynásobit cca 2,5krát – radiační index)46 l let. petroleje11

Tolik srovnání jedné cesty. Teď si posviťme na jednotlivé dopravní prostředky. Jejich produkci CO2 si navíc rozpočítáme na osobokilometry.

Auto

Automobilky jsou jako jedni z největším producentů CO2 neustále nuceny snižovat jeho emise. Rovnice je prostá, čím úspornější motor (méně žere), tím méně CO2. Zde už ale výrobci narážejí na konstrukční limity. Aktuální průměrná produkce osobního automobilu je cca 110 g CO2/km. Pokud tedy jedete typicky ve dvou (v Evropě cestuje průměrně 1,7 pasažéra na auto), tak vypouštíte 55 g CO2/km na osobu. Jestli ve tvém autě průměrně najezdíš 20 000 km ročně, vypustíš 2,2 tuny CO2, tedy asi dvojnásobek toho, co váží tvoje auto.

Tip: Vypočítej si, kolik CO2 produkuje tvoje auto (http://www.ekoblog.cz/?q=emise)

Auta s hybridním pohonem produkují zhruba o čtvrtinu méně CO2. Plug-in hybridy o tři čtvrtiny méně. Nejvhodnější jsou v tomto ohledu elektrická auta. První háček je v ekologické likvidaci jejich baterií, ale uvidíme, jak si s tím poradí vývoj. Druhý háček je, že u všech těchto „čistších aut“ jejich klimatické dopady závisí na složení energetického mixu v dané zemi. Když má i ten nejčistší elektromobil výfuk v uhelné elektrárně (momentální stav ČR), tak to žádná ekologická hitparáda není. Mezi zeměmi se tento mix samozřejmě hodně liší.

Autobus

Jak si vedou autobusy? Průměrný bus spotřebuje 32 litrů nafty na 100 kilometrů a vypustí asi 1 kg CO2 na jeden kilometr. Pokud je obsazený (dejme tomu 40 lidí), na každého cestujícího připadne 25 g CO2/km. Ale opět, v podstatě je jedno, kolik lidí v autobuse sedí, pojede prázdný i plný a prostě produkuje oněch 1000 g CO2 na každý ujetý km. Roli tedy hraje, jestli proto radši necháš auto doma a nevytvoříš další zbytečné emise. (zdroj: https://www.kalkulacka.zmenaklimatu.cz/cz/zapoj-se/126-doprava)

Vlak

Dieselové vlaky při průměrné obsazenosti produkují na každého pasažéra 70 g CO2/km. Elektrické vlaky na jednoho pasažéra produkují 50 CO2 g/km (kde je započítána výroba elektřiny v průměrném energetickém mixu v EU). Opět, pokud pošilháváš po číslech auta: je lepší jet tímto vlakem než startovat další motor navíc.

Letadlo

I když letecké společnosti často své dopady na životní prostředí lakují narůžovo, tato doprava je pro naši planetu ta jednoznačně nejvíce zatěžující. Tvoří sice méně než 3,5 % emisí skleníkových plynů v celkovém koláči producentů CO2 v EU, zároveň ale představuje nejrychleji rostoucí segment. Na celém světě vzrostl počet létajících cestujících z 1 miliardy v roce 1990 na 4,3 miliardy v roce 2018. Důvody jsou logické: zpáteční letenka do Paříže v roce 1990, kdy byl průměrný plat kolem 3000 korun, stála průměrně 11 000 korun (více než tři platy). Dnes, kdy je průměrný plat téměř desetinásobný, stojí běžně zpáteční letenka do Paříže 3000–4000 korun (skoro pouhá desetina platu). Dá se říct, že letenky jsou třicetkrát dostupnější!

Pro mnoho lidí je těžké nelétat, když je to nejrychlejší, a navíc takto laciné. Ekologie jde pak lehce stranou. Jak je ale možné, že jsou ceny letů takto nízké? Když pomineme různé slevové akce, ceny jsou trvale uměle snížené díky lobbingu leteckých společností a výrobců. Například na rozdíl od automobilového paliva stále není zdaněn letecký petrolej. U letenek neplatíme dokonce ani DPH. Mezinárodní letecká doprava je také doposud vyčleněna z pařížské klimatické dohody a není tak přímo tlačena ke snižování emisí. Ekologičtější formy dopravy (tedy všechny) jsou tak silně znevýhodněny.

Pokud se chceme dobrat k tomu, kolik CO2 produkujeme při cestách letadlem, není to úplně jednoduché. Emise letadel na osobokilometr se značně liší – závisí na velikosti a typu letadla, podílu cestujících, podílu nákladu při daném letu a také na délce cesty a počtu mezipřistání na trase. Účinky množství emisí na klima (radiační působení https://www.kalkulacka.zmenaklimatu.cz/cz/component/content/article/11-aktuality/1638-letecka-doprava-je-zodpovedna-za-5-procent-podilu-lidstva-na-oteplovani-skoro-kazdy-muze-letani-omezit) jsou také větší ve vyšších nadmořských výškách.

Když ale všechno zprůměrujeme, dostaneme spotřebu paliva na jednoho cestujícího asi 3,4 l / 100 km a z toho vyplývající emise cca 100 g CO2 na osobokilometr. To je podobný stejný údaj jako u auta obsazeného jednou osobou. V čem je tedy problém? V tomto čísle není započteno radiační působení a nezapomínejme ani na samotnou délku leteckých cest. Při nich se nepřesouváme desítky či stovky kilometrů jako v autech, ale spíše tisíce, což opět znamená více CO2.

Tak co říkáš? Není to černobílé ani jednoduché. A to řešíme jen CO2. Stejné srovnání bychom mohli provést u spotřeby neobnovitelných zdrojů, záboru půdy, vlivu na úbytek ozonové vrstvy, okyselování vzduchu/půdy/vody, eutrofyzaci, toxických vlivů na životní prostředí, tvorby smogu, hluku atd.

Sdílet