Vítr, ranní zima, popeláři, zácpy, děti, pejskaři, podzemní garáž,noční jízdy...

Ondřej Černý

Šetrné cestování

První týden je pomalu za mnou a můžou se lehounce hodnotit první dojmy. Použil bych slova z nadpisu: vítr, ranní zima, popeláři, zácpy, děti, pejskaři, podzemní garáž,noční jízdy. To vše mě provázelo, překáželo, pomáhalo…

Chtěl bych zde poděkovat karlínskému popelářskému vozu, který mě pravidelně pouští v křižovatce i když má přednost on, krásně ucpává silnici pro vozy, ovšem ne pro kola, takže si můžu užívat to, co mě baví nejvíc - projíždět kolem stojících aut, která mě ještě před chvilkou vytlačovala do kraje silnice, a pozorovat lehce nasraté obličeje řidičů, když je s úsměvem na tváři míjím a nechávám za sebou.

                                                                                       

To je ovšem, co se týče chování automobilistů, jediné pozitivum tohoto týdne. Ne, že by ulice byly plné aut zabijáků, ale zjevně nepovažují cyklisty za běžnou součást provozu a podle toho se chovají: vyjíždějící auta z podzemních garáží (mám na cestě do práce hned tři), která si kontrolují jen pravou stranu a naprosto ignorují, že zde vede pruh pro cyklisty v protisměru, a vesele blokují cestu; stejně tak parkující auta na blikačkách, která zastaví veškerý provoz a způsobují hromadné troubení (naprosto zbytečné a neúčinné); auta, která u cyklistů ignorují přednost v jízdě a počítají s tím, že my cyklonadšenci se přizpůsobíme jim a přerušíme z fleku jízdu; a takto bych mohl pokračovat ještě dlouho.

Abych ovšem nepomlouval jen řidiče, cyklista se v ranní zimě a protivětru setká se stejně zabedněnými chodci. Krásným příkladem jsou vbíhající děti do vozovky, jelikož nestíhají školu a prahnou po vzdělání natolik, že ignorují cokoliv v cestě. Další jsou mí oblíbení pejskaři, kteří jezdce vidí z dálky a povolí vodítko psíkovi tak, aby přetínalo cestu a vytvořilo smrtelnou past pro slzícího cyklistu (např. já si stále zapomínám sluneční brýle) a ještě si uleví na adresu chuligánů na kole.

Samozřejmě nejsou všichni takoví a potkávám spoustu milých řidičů, pejskařů a pozorných dětí, ale přiznám se, že se mi v hlavě spíše udrží ti horší… Ale odradit se nenechám, mě nedostanou! :-)

Z toho všeho vyplývá, že nejlepší je jezdit v noci. :-) Auta nejsou, dětí pomálu, pejskaři ubývají, podzemní garáže spinkají, jen ti popeláři mi chybí…

Tak ať nám to šlape!

06/04

Další příspěvky Ekovýzvy

11/04

Ondřej Černý

Kolo a společenský život?

Kolo a společenský život?

Ano, jde to! Potřebujete buď pořádný zámek na kolo nebo milý a ochotný personál ať už se chystáte kamkoliv. Přiznávám, že jsem se jako cyklista zatím nepokoušel proniknout dovnitř Národního divadla či Rudolfina, ale věřím, že i to je možné. Mohu hovořit o několika zkušenostech z minulých týdnů a pochválit dva podniky v mém domovském Karlíně. Malý kebab obchůdek kousek od stanice Invalidovna, kde mi milý turecký majitel ještě běží podržet dveře a ...

celý příspěvek

Zobrazit více