​Lokálně, sezónně, autonomně!

Jakub Caha

Lokální potraviny

Pěna vařené sóji a dní 

Myslím, že už jsem překonal ten kritický počet dní, po kterém si člověk na cokoli prostě zvykne. Ze začátku jsem měl trochu stres z veškerého nakupování, plánování a vaření z nezvyklých surovin, ale to už je za mnou. Vlastně si během každodenního života sotva uvědomuji, že dělám nějakou EKOvýzvu. Prostě si vařím naplánované jídlo, případně improvizuji a když potřebuju doplnit zásoby, tak už mám naučená místa, kam vyrazit, a mám už trochu oko na to, čemu se vyhnout a co naopak brát, abych šetřil svoji kapsu. Třeba jsem zjistil, že jsem si ze začátku kupoval zbytečně drahou mouku a že seženu i o polovinu levnější a přesto lokální. No ale pak jsou i dny, kdy si naopak uvědomím že vlastně probíhá EKOvýzva, a protože je už pro mě lokální strava docela přirozená, tak v takových dnech vzniká prostor pro kreativitu. 

Jak na depresi z konzumu 

Štve mě, že jsem zatím na ploše svých článků a videa básnil jen o lokálních možnostech nákupu potravin (a potažmo jejich využití.) Tak jsem raději kouknul z okna, uvědomil si, že je krásně, a že když je krásně tak rostou kytky. A kytky mají revoluční potenciál. Do tohoto článku a přiloženého videa vkládám základy toho, jak říct kapitálovému kolotoči na chvíli „stop“ a vystačit si zas o něco víc sám. Proč o to stojím? Inu, když jsem byl v supermarketu Alnatura a probíral se mezi sedmi druhy mouky, abych našel tu jednu, která je skutečně z Německa, připadal jsem si docela frustrovaně. Přišlo mi nesmyslné, že si myslím, že „spasím svět“ jenom tím, když si od stejné firmy, co dováží milion blbostí přes Atlantik, koupím tu jednu blbost, co dováží jen z Frankfurtu. Tohle je jen symbolické znázornění této složité problematiky, které ještě věnuji celý článek. Jde prostě o to, že změnou nákupního chování vždy jen realokujeme svůj vydávaný kapitál jiné firmě, a to je strašně neefektivní způsob dosahování změny. Nicméně čím více vlastní spotřeby zároveň pokryjeme vlastní tvorbou či z vlastních zdrojů, tím víc vystupujeme z globalizované housenkové dráhy trhu a přesouváme svůj život do skutečně regionálního měřítka. 

Jak jsem se odháčkoval 

Dobře, tenhle titulek odstavce je naschvál totálně přestřelený a “Guru-Járovitý.“ Každopádně můj ponor do nějakého základního kulinářského DIY znamenal zamyšlení za pomoci internetu a reálného světa venku, zaprvé určité zjišťování, co vlastně roste a mohu využít, a zadruhé hledání receptů, co dokážu z takto získaných surovin vykouzlit. Ukázalo se, že maminky sdílející si na internetu recepty po babičce mají větší revoluční potenciál, než bych čekal. Nebral jsem sice recepty z pověstného mimibazaru, ale nepřipadá mi, že můj zdroj byl o tolik odlišný. A co jsem vlastně vytvářel? Podívejte se na video! Na konci článku pro úplnost uvádím ještě původní recepty.

Recepty:

https://www.recepty.cz/recept/jednoduchy-domaci-ch...

https://www.jaktak.cz/jak-udelat-hruskovou-marmela...

https://hobby.idnes.cz/recept-na-pampeliskovy-med-...

13/04

Další příspěvky Ekovýzvy

06/04

David Sečkař

Kysané zelí

Jak jsem četl u spolubojvníka, který vsadil na červenou řepu, ja jsem vsadil prozatím na kysané zelí.Zrovna před chvíli jsem dosmažil zelňáky. Jsou výborné zítra s nima pojedu za rodiči, tak nevím co mi řeknou, nedával jsem tam česnek, cibuli a majoránku takže uvidím....

celý příspěvek

Zobrazit více