Veganský piknik

Stáňa Halašková

Omezení živočišné výroby

Návštěva nějaké veganské akce, byla jednou z věcí, které jsem jako veganka „na zkoušku“ chtěla podniknout. V dubnu se žádná taková nekonala. První taková proběhne až 1. května. Zasmála jsme se ironii a rozhodla se, že vymyslím něco jiného. Pak jsem ale narazila na veganské pikniky. A první v tomto roce se konal 28. dubna. Perfektní datum na konci EKOvýzvy mi pomohlo, abych můj poslední článek věnovala tomu, jak jsem po měsíci zapadla mezi vegany.

Musím říct, že ten piknik byl fakt super. Lidé byli neuvěřitelně milí a hodní. Podělili se s námi o jídlo, které přinesli. Já jsem vyrazila s mým majstrštykem, veganskou bábovkou, kterou jsem pekla již potřetí. Největší radost mi udělalo, že chutnala přítomnému dítěti, jež si údajně vzalo tři možná 4 kousky. Děti jsou upřímné, takže jsem se cítila jako vegan pekařka.

Na piknik jsem vyrazila s kolegyní Hankou, které jsem na oplátku slíbila, že se s ní půjdu podívat do kroužkovací stanice Přírodovědeckého muzea, která měla den otevřených dveří. Nevěděla jsem, jak se vegani dívají na kroužkování ptactva, proto jsem o tom na pikniku raději pomlčela. Zmínila jsem se ale, že jsem z Greenpeace, čímž jsem rozpoutala debatu o vztahu této organizace k veganství. Naštěstí se mi podařilo přesvědčit tři vegani, že nejsme tak hrozní, jak se o nás říká, a že nezapomínáme na vliv živočišné výroby na životní prostředí, ostatně čehož je důkazem moje EKOvýzva. Pak jsme si zahráli ještě nějakou hru, jejíž jméno jsem zapomněla a zaházeli jsme si s frisbee. Pak už byl čas odejít, protože Hanka se těšila na ptáky.

Mezi vegany jsem se tedy cítila dobře, ale jak jsem se cítila jako vegan? Přemýšlela jsem, co se v mém životě změnilo. Přestala jsem si k snídani dávat jogurt s ovesnými vločkami, koukám se na etikety výrobků, zda v nich není něco živočišného původu, změnila jsem krém na obličej, naučila jsem se péct bábovku atd. Vlastně nic dramatického. A tak mě napadlo, proč tím veganem vlastně nezůstat?

29/04

Další příspěvky Ekovýzvy

16/04

Stáňa Halašková

Veganské nakupování

Veganské nakupování

Už kdysi jsem psala o tom, jak se žije veganům na vesnici. Nyní nastaladoba, abych se přesunula do velkoměsta, ve kterém žiji, do Prahy. O nakupování ve veganských obchodech jsem chtěla psát už dříve. Pak jsem ale zjistila jednu zajímavou věc. V Greenpeace jsem dobrovolníkem už nějakou dobu, proto se též účastním schůzek pro nové dobrovolníky (no, byla jsem na jedné, dobře). Když jsem dobrovolníkům-uchazečům na první opravdové schůzce pražské lokální skupiny zmínila o ...

celý příspěvek

Zobrazit více