bez čuníka

Květa Bencová

Výzva Méně je více

Pro mne bylo obtížné rozhodnout se pouze pro jednu výzvu, protože všichni, kdo mají cit k Zemi a vidí dál než na špičku svého nosu, řeší všechny ty výzvy zároveň i s tím, že v nějaké oblasti se daří lépe a v jiné zatím méně. 

1. V naší rodině se udála pro mě neuvěřitelná věc a to, že letos poprvé za můj téměř šest desítek trvající život nemáme v chlívku prasátko na výkrm. Sice osud takového venkovského čuníka není zdaleka tak krutý jako osudy prasat ve velkochovech. (Moc krásně o tom píše František Nepil v knížce Střevíce z lýčí :) )  A dnes je dokonce módní záležitost maso ze "šťastných" zvířat. Jenže přes všechnu tu poctivou péči o takového čuníka a jeho krmení doma vypěstovanými bramborami, kozím mlékem a košíky čerstvých kopřiv, má i tohle kvalitní vepřové rizika. Přijala jsem za své doporučení osmdesátileté paní MUDr. Evy Moučkové vyřadit vepřové z jídelníčku pro vysoký obsah kyseliny močové, která ničí naše klouby. A jednak ze zdravotních důvodů a pak i ze všech dalších (etických, ekonomických, atd.) jsem jako jediná z naší rodiny před deseti lety přestala jíst maso, včetně vepřového. No, vyslechla jsem od "dobře míněných rad" po výtky všeho druhu..., ale mé přesvědčení to nezviklalo. Situace nabrala vloni zásadní zvrat po té, co tchána rozbolely klouby, byla mu diagnostikována dna a doporučena přísná dieta. Následovalo rozhodnutí nepořizovat nového čuníka na výkrm. Otevřela se cesta ke stravování bez červeného masa a možná že časem se naše rodina obejde bez drůbeže i ryb :) 

2. pokr. příště :)

Zobrazit profil autora

Komentáře

Další příspěvky výzvy Méně je více

Sbohem, bylo mi ctí, pošlu vás dál!

Věta, kterou by čas od času měl vyřknout každý z nás. V posledním roce už jsem řekla své sbohem mnoha věcem a i dnes, symbolicky, jsem čtyři nečtené i přečtené knihy odložila na poličku v knihovně k rozebrání (která skutečně pravidelně rozebrána jest). Třeba si díky mně jeden…

Zobrazit více