Když zavelí režim, je bezobal jen sen

František Vaculík

Výzva Minimum odpadu

Tento týden na mě prudce dopadl režim, jež sužuje celý svět posledních pár desítek let a nyní vrcholí. Kapitalistický komunismus kdy se člověk stává pouhým číslem pro fabriku, která dělá to nejdůležitější na světě a zpoždění rovná se smrt (nebo něco horšího, podle toho tlaku...) - automobily. Když vedení zavelí, člověk tráví v práci času více než doma a pak, za pomocí inspirace z řad hlav vedoucích japoncem a jejich kaizen karakuri, snažíte se co nejmíň načuchnout japonským stylem destruktivního života... a prostě zamíříte po rychlých doplňcích cukru, balených do kdovíčeho... Co je snaha bezodpadové domácnosti proti automotive firmám, které vylučují do přírody kilotunytuny hnusu ročně? Sen zemřít vyčerpáním s dobrým pocitem... :) Myslím si, že bychom měli změnit myšlení mnohem více v tom přebalování sebe sama, když se přesouváme a obalujeme automobily, než tím, jestli je rýže zabalená do pytlíku z LDPE nebo jsme si ji nasypali do krabičky (což je taky důležité, poněvadž kdo byl ve firmě, která potraviny zpracovává a viděl, jak se ty kilovky chrlí po milionech a že pak už takové pytlíky váží desítky tun, ví o čem mluví...)

Zobrazit profil autora

Komentáře

Další příspěvky výzvy Minimum odpadu

Je to cesta

Už vlastně od malička žiji spíš v harmonii s přírodou. Moje máma je taky takovej blázen jako já a tak jsem na režim zero-waste zvyklá. Například jsem ji nikdy neviděla jak si bere  igelitovou tašku v obchodě. Můj táta už do toho tak zapálenej není. Tak jsem mu hezky řekla že…

Zobrazit více