Více silnic, méně kolon?

Detroit, Peking, Moskva, Istanbul, Rio de Janeiro… Mnoho velkých měst po celém světě
opanovala auta. Proč? Při plánování a následných přestavbách dopravní sítě totiž udělali
jednu zásadní chybu: zapomněli na fenomén, kterému říkáme dopravní indukce. Pojďme si
na ni trochu posvítit a pochopit, jak funguje.

Nejprve krátký příklad: Představte si, že se velice neradi zbavujete svého oblečení a vaše šatní
skříň přitom praská ve švech. Koupíte si tedy další skříň a část oblečení do ní přesunete. Uleví se
vám – opět máte poloprázdnou skříň. Ehm, tedy vlastně dvě poloprázdné skříně… Nově uvolněné
místo vás ale opět svádí k nákupu dalších nových kousků a dříve nebo později obě skříně opět
nacpete až po strop. Máte tedy dvě možnosti: kupovat pořád nové skříně, kterými časem
zaplníte byt, nebo se zamyslet se nad tím, jestli nutně potřebujete tolik oblečení.

Mýtus více silnic

No a dost podobně to funguje i v dopravě. Jen za oblečení dosaďte auta a za skříně kapacitu silnic
(tedy kolik aut se na ně vejde).

Pokud zvětšíte kapacitu silnic (postavíte nové silnice, okruhy, radiály, tunely, mosty, přidáváte
další pruhy atd.), stane se jediné: začne po nich jezdit více aut (přesně tolik, kolik celková silniční
síť pojme). Tomuto jevu dopravní experti říkají dopravní indukce a zvlášť neblaze se projevuje ve
městech.

Větru, dešti a dopravě ještě neporučili ani v Moskvě (foto Dmitry) ani v Istanbulu…

Říkáte si, že tady něco nehraje, že řidičů bydlí ve městě pořád stejně? A že pokud jim postavíme
více silnic, jen se více rozprostřou? To je právě ten omyl, kterému nerozumí ani řada politiků, kteří
mají dopravu ve městech na starost.

Kde se ti noví řidiči berou? Představte si tohle: Vaše cesta do práce trvá 30 minut tramvají a 40
minut autem. Auto tedy necháváte doma a jezdíte s ním jen do supermarketu a na chalupu.
Jednou ale kousek od vašeho domu postaví nový tunel, kterým se do práce dostanete za 15 minut.
Jak se zachováte? Jasně, většina lidí natrvalo přesedne do auta (která se samozřejmě neschovají
jen v tunelu, ale vyrojí se i v jeho okolí. Někudy do něj musí přijet a někudy z něj odjet). A voila,
máme o jednoho řidiče a auto ve městě navíc.

Nebo si koupíte ten krásný domek se zahradou třicet kilometrů od Prahy – jen vlak ani bus tam
nejezdí. Bum, další nové auto.

Nebo celý život bydlíte ve vesnici za Brnem, kolem níž právě postavili novou silnici. Místo dvou
hodin jste v Brně za hodinu. Proč si tu nenajít práci? Ve městě přeci platí líp. Bác, třetí auto
(Díky novým cestám vedoucím za hranice města také vzniká problémová sídelní kaše.)

Problém je, že na nové silnice stejně zareagují další stovky a tisíce lidí a všichni se pak ráno a
odpoledne potkají v koloně ve městě… Řidiči jsou (možná) spokojení, lidé, kteří ve městě žijí, už
ale méně.

Takhle doplatili na budování kapacitních silnic v Los Angeles:


Více pruhů, plynulejší doprava? Upss…

Za více peněz horší muzika

Nezaplňují se jen nové silnice, ale samozřejmě i všechny ty, které na ně navazují. Stává se tak, že
město vybuduje obchvat, aby se zbavilo aut, která městem projíždějí. Obchvat ale po nějaké době

přiláká nové řidiče (opět vlivem dopravní indukce) a časem se zaplní. Další auta, která už se na něj
nevejdou, začnou opět jezdit původními silnicemi v zástavbě. Stejně jako třeba v Horních
Počernicích, kde dnes po Náchodské jezdí daleko víc aut, než po ní jezdilo před postavením obou
dálnic, které obec obcházejí. Výsledek je pak tristní. Město investuje miliony až miliardy za
realizace, opravy a údržby silnic v budoucnu a ty na oplátku do města přilákají více aut.

Už tomu rozumíme, že?-) Jednoduše platí: Kdo sází silnice, ten sklízí auta.

S více auty pod zemí, je vám hůře na zemi

Bohužel, Praha se zatím chovala podobně nešťastně. V minulosti toho bylo "krásnou" ukázkou
dokončení jihozápadní části Městského okruhu (2004), kde v průběhu několika let vzrostla celková
intenzita dopravy přijíždějící na Smíchov z jihu na dvojnásobek.

Druhým příkladem bylo zprovoznění jižní sekce Pražského okruhu v roce 2010, kdy přechod
kamionů z Jižní spojky vedl k následnému nárůstu intenzity osobních automobilů na
Barrandovském mostě o 40 000 nových osobních aut denně, která tam předtím nejezdila.
Podobné vrásky přidělal některým obyvatelům i Tunel Blanka, která v severní části Prahy zvýšila nárůst dopravy na dvojnásobek
. Nyní se chystá projekt Blanka 2.

Co s tím?

Jsou ale i města (a není náhodou, že bodují v různých žebříčcích kvality života) jako třeba Vídeň,
kde ví, jak dopravní indukce funguje a proto regulují kapacitu silnic (využívají opačného jevu
dopravní redukce) – ubírají pruhy a ruší parkovací stání v centru a snižují tak počty aut ve svém
centru. Naopak investují do záchytných parkovišť P+R za městem, vybírají mýto a hlavně budují
hromadnou a bezmotorovou dopravu, jejichž kombinace je minimálně stejně rychlá a pohodlná
jako osobní automobil.

 

Pěší zóna na vídeňské Mariahilferstraße. Srovnejte se situací na Praze 1, kde se
urodil nápad na omezení cyklistů.

Dopravní indukce naštěstí funguje pro všechny druhy dopravy. Pokud postavíme nové metro, nové
příměstské železnice, zřídíme nové linky autobusů a tramvají, zlepšíme cyklistickou infrastrukturu,
lidé je začnou používat a ulehčí tak přeplněným silnicím. Každý cestující ve veřejné dopravě a
dokonce i každý cyklista zkracuje motoristům kolonu o pět metrů. Vadí-li řidičům cyklisté v
dopravě, mohou si představit, že stojí před nimi v autě,-)

Jak by vypadala tato cesta, kdyby každý cyklista seděl v autě? V Kodani
pochopili, že cyklisté městu prospívají. Do práce na kole se tu dopravuje 41 % všech cestujících.

Dopravní populismus

Jakákoli regulace automobilového provozu ve městech – i když by ve výsledku přinesla lepší život i
zdraví obyvatel – je ale politicky velmi třaskavé téma. Moc bodů s tímto záměrem totiž u voliče
používajícího ve městě auto (stále) nezískáte. Zkuste si do volebního programu napsat, že na
magistrále uberete jeden pruh…

Poučka pro fajnšmekry: Dopravní indukce je dopravní jev, kdy nabídka nové dopravní kapacity
spojení (například zprovoznění nové dálnice, tunelu, mostu atd.) vyvolá nárůst poptávky po ní.
Provoz, který se na nové komunikaci objeví, je nejen doprava přesměrovaná, která na tuto novou
trasu přechází z jiných tras, jiných druhů dopravy nebo jiné denní doby, ale také doprava
indukovaná (vyvolaná), která se dříve neuskutečňovala vůbec a byla vyvolána zlepšenými
podmínkami pro tento druh dopravy.

O dopravní indukci podrobněji se dočtete v článku spolku AutoMat. Komplexní pohled najdete i ve
studii Auto*Matu Dostavba městského okruhu.

Zobrazit profil ambasadora

Další příspěvky výzvy Šetrné cestování

Tady tu krásku můžete potkat když chodíte pěšky z práce a do práce. "Nejezdí busem!"

Zobrazit více