Den č. 1 – ,,Ty už vlastně jedeš bomby, viď?“

První den výzvy – už teď je mi jasný, že to bude mazec! Bez masa se stravuji už nějakým pátým rokem a na rok jsem se stravovala i zcela rostlinně, ale tento měsíc jsem se rozhodla vzít to od podlahy! Kromě zcela rostlinné stravy jsem se rozhodla jíst i bez palmového oleje a (pokud možno) nakupovat všechny potraviny bezobalově. Zjištění dne – nemám moc co jíst, zítra musím na nákup do našeho libereckého Gramu (jinak na kaších a oříšcích moc dlouho nepřežiju).

V práci ze mě mají trochu legraci (a napůl nechápou, co že to dělám a proč). Mám jednoho kolegu, který nejí maso a snaží se nakupovat bezobalově kvůli životnímu prostředí (jmenuje se Marty a je to frajer) – zbytek kolegů pořád nechápe, co budu celý měsíc jíst. Na jejich obranu – taky v tom ještě nemám úplně jasno. Klíčím si mungo a do noci mixuju hummus a do toho přemýšlím, jestli z bezobalových potravin vymyslím nějaké menu na další den.

Když jsem si dnes jedla oběd z jedné asi z deseti krabiček, které jsem si dnes do práce natahala, říká mi kolega: ,,No jo, ty už vlastně dneska jedeš bomby, viď?“ Nechápavě na něj zírám. ,,No jako že je prvního – už ti začíná challenge!“ V práci o tom všichni vědí. Už teď přemýšlím, co rostlinného a bezobalového jim upeču, aby je to tak uchvátilo, že přestanou mít narážky. Však já na ně vyzraju, chachá!

Do toho si telefonuju se švagrovou, která mě zve příští čtvrtek na oběd. S radostí pozvání přijímám a minutu na to si vzpomínám na výzvu. Sakra! Vysvětluju svoji situaci a domlouváme se, že tedy uvařím já. (Co, to zůstává záhadou).

Tak mi to pěkně začíná! Bavím se už teď a to jsme teprve na startovní čáře. Doufám, že váš den byl podobně veselý! 😀

Sdílet