Lokální produkty

Jakub Caha

Moje letošní výzva je používání lokálních potravin. Je to pro mě další logický krok ve snižování
mé uhlíkové stopy, protože se již tři roky stravuji vegansky, používám šetrnou kosmetiku a používám
převážně vícekrát využitelné obaly. Tento krok mi přijde navíc poměrně důležitý, protože podstatná část
světového plýtvání potravinami je způsobena nedostatečně efektivním dopravním řetězcem mezi zeměmi
původu potravin a cílovými zeměmi distribuce (a o skleníkových plynech při tom vznikajících snad ani
psát nemusím.) Málo co mě irituje tak, jako otrocká práce dělníku na plantážích, následná doprava
kontejneru banánů přes polovinu planety lodí a tirákem po evropských dálnicích jen pro to, aby toto
ovoce nakonec shnilo někde na překladišti nebo za supermarketem na českém venkově, protože to v tržní
logice vychází jako výhodné.

Osobně jako výzvu to vnímám i protože bydlím a studuji v Německu, a zatím netuším nic o
možnostech získání lokálních potravin zde, takže pro mě bude přístup k tomuto úkolu stejně záhadný jako
pro kohokoli, kdo se náhodou přichomýtne k ekovýzvě v ČR aniž by o ekologických alternativách
stravování cokoli tušil. Zároveň mi přijde, že jako permanentně něčím zaměstnaný student co zároveň
pracuje a začíná dělat praxi mohu mnoho lidí inspirovat v tom, že lokální stravování je něco dostatečně
jednoduchého, že to může dělat i člověk co má práce nad hlavu.

K ekovýzvě jsem se dostal před dvěma roky, kdy jsem se spontánně zničeho nic dva měsíce před
maturitou rozhodl měsíc žít bez jednorázových obalových materiálů. Tehdy jsem si to ozvláštnil tím, že ty
obaly které jsem omylem stejně použil, jsem celý měsíc nosil s sebou (doslova) v zeleném igelitovém
pytli. Překvapilo mě, jak jednoduché to vlastně tehdy bylo. Měsíc utekl jako voda, během několika
prvních dní jsem si zvykl na omezení vyplývající ze zero waste přístupu, a pytel měl v sobě na konci
měsíce tak málo věcí, že vlastně ještě dodnes leží v mém Pražském pokoji jako titěrný suvenýr.
No a kdy je lepší chvíle na to se pustit do další ekovýzvy než právě teď, ve druhém roce mého
bakalářského studia psychologie v zahraničí. Končí mi rozlítané prázdniny mezi Prahou a Heidelbergem,
plné stopování a celkové nestálosti, a začíná mi semestr, v němž zároveň studuji, pracuji a začínám s
praxí na centru psychologické psychoterapie a do toho celou dobu tvořím různé nepatrné umělecké
počiny. Prostě mám opět práce a chaosu až nad hlavu, a to je podle mojí definice ideální chvíle na to si
přidat ještě jeden úkol navíc.

Každý den jezdím do města na kole mezi poli. Myšlenka začít se stravovat z toho, co na těch
polích roste, se dneska zdá v něčem revoluční či neobvyklá a při tom je tak primitivní. Pozoruji kolem
sebe v nejbližším okolí zemědělství, které produkuje nepochybně spoustu ovoce a zeleniny, obilí a
luštěnin, které jím na denní bázi, ale přesto jsem z pohodlnosti doposud chodil do supermarketů a kupoval
si je bez ohledu na zemi původu. Pohodlnost a anonymita je strašná potvora. Takže mým cílem je
překročit hranice pohodlnosti, stát si veřejně za etikou a ekologičností své stravy svým vlastním jménem,
objevit takto všechny doposud neznámé možnosti stravy čistě z místní půdy a ukázat aspoň kousku
českého internetu, že to jde, není to nad ničí síly, je to snad i docela sranda, je z toho na konci dne dobrý
pocit a když to zvládnu já, tak to zvládne každý.

Moje příspěvky

  • 30/04
    Pošli pohled, bude se mi stýskat

    Pošli pohled, bude se mi stýskat

    Kouká to na mě z každého článku na těchto stránkách. Všichni se už potají dětsky těšíme, až zítra porušíme pravidla, která jsme teď měsíc drželi. Já se rovnou přiznám – mám v plánu si v celém balení sójové smetany rozpustit celou jednu vegan čokoládu, neskutečně si užít ten příval theobrominu, cukru a smetanového tuku a hlavně pocitu, že to je něco, co jsem celý měsíc nesměl.Jak správně mávat odjíž...

    celý příspěvek

  • 28/04
    Linda Kutáčková Výzva Lokální potraviny
    Můj poslední příspěvek - shrnutí

    Můj poslední příspěvek - shrnutí

    Už tu skoro máme konec. Ve svém posledním příspěvku bych chtěla shrnout, co mi výzva dala a čemu jsem se díky výzvě naučila. Uvědomila jsem si například, jaká samozřejmost je pro všechny jíst samé potraviny z daleka. Nikdo ani moc nepřemýšlí, odkud pochází banán nebo mandarinky. Jahody v zimě nikoho nezarážejí. Mám pocit, že spousta lidí skoro ani \"neví, co jí\". Potom jsem zažila, jak je to místy nepohodlné, pro mne, rozmazlence. Nikdy bych neřekla, ...

    celý příspěvek

  • 25/04
    Čaj druidů, po čistých ulicích s chřestem a co dál?

    Čaj druidů, po čistých ulicích s chřestem a co dál?

    Voda z nebe i ze země Poslední dny zde nejdříve bylo nesmírné horko, ale když jsem se předevčírem hned po probuzení googlu zeptal jaké bude ten den počasí, oznámil mi, že se blíží bouřka. Pousmál jsem se nad tím, a o dvacet minut později, během snídaně, se spustila neskutečná průtrž. Patřím mezi lidi, co mají déšť rádi. Když se nebe uklidnilo, vyrazil jsem na kole pro čerstvou várku lokální zeleniny. Musím říct, vracet se s lokální zeleninou (včetně chř...

    celý příspěvek

  • 23/04
    Linda Kutáčková Výzva Lokální potraviny
    Poslední týden před námi

    Poslední týden před námi

    Tak EKOvýzva se nám chýlí ke konci. Už zbývá jenom týden - bude to asi najednou zvláštní, ze dne na den moct jíst všechno, co jsem měsíc nejedla. Výzvu doslova dál dodržovat nehodlám, ale budu se snažit zaměřit na potraviny z blízka. Co  se fakt moc nepovedlo, byla sůl. Pravda, sladká jídla jsem dělala a tam sůl potřeba není, i v jednom slaném se mi podařilo ji vynechat tak, aby to bylo chuťově přijatelné, ...

    celý příspěvek

  • 21/04
    ​Jedeme do  finiše na slavnostním voze z brambor a šparglu

    ​Jedeme do finiše na slavnostním voze z brambor a šparglu

    Další život Můj poslední článek byl čistě informativní, protože mi přišlo důležité dát do slov a čísel ten důvod, proč všichni jíme lokálně, tak jak ho vnímám. Nějak v tom nezbylo místo pro můj vlastní život, zkušenost a co se tyto dny dělo, jak se mi dařilo plnit EKOvýzvu. Tak tímto článkem to chci trochu vybalancovat do rovnováhy jinu a jangu. Přehoupli jsme se do druhé půlky výzvy a já nám vš...

    celý příspěvek

  • 19/04
    Linda Kutáčková Výzva Lokální potraviny
    Můj stesk, zamyšlení o restauracích a brambory

    Můj stesk, zamyšlení o restauracích a brambory

    Tak se nám výzva přehoupla přes půlku. Musím přiznat, že už se mi po všem, co je mi odepřeno, trochu stýská. Je to někdy protivné, nemoct si zajít ve městě na oběd, nemoct si na výletě dát zmrzlinu a muset vytrvale odmítat všechny nabídky milovaných potravin. Až teď si člověk uvědomuje, jak moc je na těchto věcech závislý, protože jinak je bere jako naprostou samozřejmost.  Co se týče bio restaurací, skoro ...

    celý příspěvek

  • 17/04
    Není normální aby 80% čechů jedlo banány

    Není normální aby 80% čechů jedlo banány

    A komu tím prospějete? Druhé straně?Už sedmnáct dní si navzájem píšeme krásné krátké články o tom, jak bojujeme s výzvou stravovat se lokálně. Jak si pečeme vlastní chleba, nakupujeme předraženou mouku v bioobchodě a jak pláčeme kvůli nedostatku soli a kafe. Ale proč? Proč to vlastně děláme? Na to se pokouším odpovědět tímto článkem a vnést do problematiky trochu tvrdých čísel, místo zjednodušujícího (ač pravdivého) „no přece není ok ...

    celý příspěvek

  • 15/04
    Linda Kutáčková Výzva Lokální potraviny
    Prožírám se dál a dál

    Prožírám se dál a dál

    Dny plynou a výzva s nimi. A já stále ještě žiju. Dnes mne čekalo hořké zjištění, že totiž výlet bez zmrzliny je stejný - ne-li horší - nezvyk, jako jídlo bez soli. I to jsem však překonala. Předloni jsme pořídili pytel české lokální bio sóji na tofu a dosud jsem ho nespotřebovali - tofu není zrovna rychlá záležitost, tak ho děláme spíš občasně. Výborný je taky takzvaný sójový guláš - sója se namočí den předem, uvaří se, na oleji ...

    celý příspěvek

  • 13/04
  • 13/04
    ​Lokálně, sezónně, autonomně!

    ​Lokálně, sezónně, autonomně!

    ...

    celý příspěvek

  • 11/04
    Linda Kutáčková Výzva Lokální potraviny
    Jídlo v hlavní roli

    Jídlo v hlavní roli

    Můj jídelníček se poněkud pozměnil. Musela jsem opustit některá svoje zamilovaná jídla, ale zato jsem přišla na spoustu nových, neohraných a zajímavých pochoutek. Ráda bych tady pár z nich zmínila:Uhlířina - jsou to prakticky vařené brambory pokrájené na kostičky s nočky z mouky a vody.  Brambory se dají vařit a po asi 15 minutách se přidají nočky. Pak se to vaří asi ještě 10 minut a pak už se to jenom slije a ...

    celý příspěvek

  • 07/04
    Linda Kutáčková Výzva Lokální potraviny
    Průzkum zdrávky, jak na svačinky, přestává mne bavit stereotyp

    Průzkum zdrávky, jak na svačinky, přestává mne bavit stereotyp

    Výzva pokračuje a já zkoumám a zkoumám dál. Byla jsem v Brně ve zdrávce pro cibuli a zároveň jsem se tam chtěla porozhlédnout, co by tak bylo k použití. Mléčné výrobky na tom byly nejlíp, zelenina už byla horší - prošly prakticky jenom brambory. Takže z cibule nic nebylo. Což se ale teď taky dá čekat, že. Koukala jsem na těstoviny a ač jsem to nečekala, našly se i české a ne jedny. Regálu s kakaem a čokoládou jsem jen smutně ...

    celý příspěvek

  • 05/04
    5 Nejlepších univerzálních jídel z lokálních zdrojů (v hlavní roli: červená řepa)

    5 Nejlepších univerzálních jídel z lokálních zdrojů (v hlavní roli: červená řepa)

    Na západní frontě klidJe to pět dní, co začala EKOvýzva 2018. Zatím žiju, neumírám na podvýživu, ani mě nadměrná konzumace lokální červené řepy neproměnila v rudou zombie dožadující se mozků z dovozu. Zatím je všechno úplně v pohodě, mám co jíst a k mému překvapení ani nemusím sahat tak hluboko do kapsy. Čekal jsem, že budu najednou vydávat za lokální zeleninu mnohem vyšší částky, než jsem zvyklý dávat za zeleninu v supermarketu. Inu, překonal jsem další ...

    celý příspěvek

  • 04/04
    Linda Kutáčková Výzva Lokální potraviny
    Rozjezd

    Rozjezd

    Tak mám první dny výzvy za sebou a troufám si konstatovat, že hlady snad neumřu. První větší překážkou byla třtinová rapadura, kterou doma sladíme. Ta totiž rozhodně není od nás, takže jsem se musela se sladkým na chvíli rozloučit, dokud jsme nesehnali med. Ale myslím, že mi to jen prospělo. Další překážkou je koření - nakolik ho budu tolerovat? Zatím se snažím ho hodně omezit - tedy to cizokrajné. Pak sůl - nenapadá mne, čím bych ji nahradila a zrušit ...

    celý příspěvek

  • 01/04
  • 01/04
    Dobývání chleba

    Dobývání chleba

    ...

    celý příspěvek