Voda v krajině

Nad pevninou probíhá tzv. malý vodní cyklus, tedy vypařování vody z krajiny a návrat zpět do ní. A právě ten je působením lidské činnosti stále více narušován. Hlavním důvodem je špatný stav půdy, za který je zodpovědná plošná expanze a intenzifikace zemědělství. Půda trpí nedostatkem organické hmoty a ztrácí svoji přirozenou infiltrační schopnost. Chová se jako nepropustná vrstva, takže značná část dešťové vody odtéká po jejím povrchu do řek a dále pryč z pevniny. Místo pravidelných mírných srážek přicházejí dlouhá období sucha následovaná přívalovými dešti přicházejícími z oceánu. Ty následně způsobují erozi půdy, pokles hladiny spodních vod a poškození vegetace, což vede k další destabilizaci klimatu.

Neudržitelné zemědělství

Nedávno zveřejněná výzva Změny ve společné zemědělské politice EU nezbytné pro řešení problému udržitelnosti, kterou podepsalo 3600 vědců, tvrdí, že právě zemědělství je v současnosti hlavním hnacím mechanismem zhoršování životního prostředí v Evropě. Intenzivní zemědělství způsobuje ztrátu biologické rozmanitosti, zhoršování podnebí, degradaci půdy a kontaminaci podzemních i povrchových vod hnojivy a pesticidy.

Kde je voda?

Řeky, potoky, rybníky, jezera a ostatní vodní toky představují pouze 9 % celkového objemu vody, který se nachází na našem území. Zbylých 91 % objemu vody se ukrývá v půdě v podobě půdní vlhkosti. Se zvyšující se průměrnou roční teplotou a snižující se četností dešťů však tato půdní voda mizí a půda začíná trpět suchem, což má negativní vliv na organismy žijící v půdě, které vodu ke svému životu potřebují, a když ji nemají, umírají nebo migrují na místa s přijatelnějšími životními podmínkami. Pokles organických sloučenin v půdě následovaný poklesem množství fauny a flóry způsobuje nižší soudržnost půdy a její schopnost zadržovat vodu. Půda hůře odolává erozi a utužení a má horší retenční schopnosti.

Dotace bez podmínek?

Výše zmíněná výzva požaduje, aby nově připravovaná Společná zemědělská politika (SZP) EU, jejímž základem jsou dotace v řádu několika desítek miliard eur ročně, přestala z veřejných peněz podporovat průmyslové zemědělství, které využívá velké množství umělých hnojiv a pesticidů. V případě ČR se navíc provozuje na obrovských lánech bez ekologických prvků, což je hlavní příčinou úbytku biodiverzity, eroze půdy a kontaminace vod sloučeninami dusíku a pesticidy. V návrhu nové SZP se navíc znovu počítá s velkým podílem přímých plateb na plochu ve spojení s nízkými environmentálními požadavky. Podle odborníků jsou přitom v ČR z hlediska ekologie nejrizikovějšími faktory právě eroze a degradace půd a vodní hospodářství.

Jak se klimatická změna projevuje ve městě?

Protože tři čtvrtiny z nás momentálně žijí ve městech (a podle prognóz toto číslo v blízké budoucnosti ještě poroste), připadá nám „zemědělská“ problematika možná trochu vzdálená. Je to tím, že nevidíme souvislosti. Postupující klimatická změna ale přináší i do měst vlny horka, období sucha střídají záplavy. Překrytí původních ploch vegetace zástavbou – pozemními komunikacemi a budovami – způsobuje vznik tzv. městských tepelných ostrovů, které vykazují znatelně vyšší teploty než jejich okolí. Spolu s tím, jak se mění původní krajina, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů. Jinými slovy – krajina, která trpí erozí a degradací půd a narušeným malým vodním cyklem, přispívá ke zhoršení klimatických podmínek ve městech. Města proto vyvíjejí adaptační strategie, které mají přispět k tomu, aby se v nich dalo nejen přežít, ale také pohodlně žít. Tyto zásahy mohou mít různou podobu a občanská iniciativa v nich může sehrát důležitou roli.

Co s tím můžeme dělat?

Individuální akce pro krajinu a zemědělství:

  • Jdi k volbám! A než si vybereš, zjisti, jak na danou problematiku nahlíží strana, které se chystáš dát svůj hlas.
  • Pokud vlastníš půdu a svou půdu propachtováváš, dělej to zodpovědně. Zajímej se o to, jak s ní ten, kdo ji obdělává, nakládá. Pokud na ní nehospodaří udržitelně, pravděpodobně přispívá k její erozi a degradaci, čímž ji laicky řečeno ničí. Když někomu pronajmeš byt, také budeš chtít, aby vám ho vrátil v pořádku.
  • Hlasuj trhem! Změň svoje spotřebitelské chování a zajímej se o původ jídla, které kupuješ. Začni podporovat zemědělce, kteří hospodaří udržitelně. 
  • Nakupuj místní potraviny v biokvalitě. 
  • Najdi si „svého“ zemědělce. I když jehož produkty nemají certifikaci bio (jejíž získání je poměrně obtížné a může trvat roky), víš, jakým způsobem hospodaří. Připojit se můžeš třeba k některé z těchto iniciativ – Obživa (www.obziva.cz), Komunitou podporované zemědělství (www.kpzinfo.cz), nebo zkus „bedýnky“ (např. www.svetbedynek.cz).

Začni kompostovat!

Náš spolek (www.ekodomov.cz, www.kompostuj.cz) už patnáct let popularizuje třídění bioodpadu a kompostování ve všech jeho podobách. Díky tomu víme, že kompostovat může opravdu každý bez ohledu na to, zda žije ve městě, na sídlišti, nebo na venkově v domku se zahradou. Když se k nám přidáš, můžeš pomoci zmírnit postup klimatické změny hned několikrát:

Když vytřídíš organický materiál, snížíš celkové množství odpadu v černé popelnici o 40–60 %. Bioodpad, který by spolu se směsným zbytečně putoval na skládku nebo do spalovny, kde by produkoval skleníkové plyny, můžeš navíc zkompostovat a přeměnit na kvalitní hnojivo pro pěstování. Významnou funkcí kompostování je tzv. sekvestrace uhlíku, která spočívá v dočasném vyřazení uhlíku obsaženého ve stabilizovaném kompostu z přírodního koloběhu. Uhlík obsažený v humusových látkách vzniklých kompostováním se mikrobiologicky obtížně rozkládá a není tak zdrojem oxidu uhličitého.

  • V případě, že máš zahradu, můžeš ke kompostování použít zahradní kompostér nebo organický materiál ze zahrady a kuchyně prostě začni házet na hromadu.
  • Pokud bydlíš v bytě a dokážeš se dohodnout s majitelem nemovitosti a s ostatními nájemníky, můžete si společně pronajmout hnědou popelnici (tzv. kompostejner), nebo se s námi pustit do komunitního kompostování, tak jako to udělalo pět komunit na Praze 8.
  • Další skvělou možnost představuje vermikompostování, tedy domácí zpracování kuchyňského bioodpadu za pomoci žížal. Nevíš, jak na to? Přijď na náš workshop Začínáme vermikompostovat! Nebo si na ekonakup.cz kup vermikompostér a kurz nebo žížaly dostaneš zdarma.

Zlepši hospodaření s dešťovou vodou

Zatímco v přírodě se průměrně 50 % dešťové vody vsákne do půdy, 40 % se odpaří a 10 % z povrchů odteče, ve městě se vsákne jen 15 %, 30 % se odpaří a průměrně 55 % vody odteče do kanalizace. Tento poměr můžeš změnit! 

Jednoduchým řešením důsledků tohoto stavu je zachytávání srážkové vody v nádržích na konci systému odvodnění. Na vlastní zahradě můžeš dešťovou vodu akumulovat například do sudu přistaveného k okapu a používat ji k zálivce. Dešťovou vodu ze střechy lze také svést na zatravněnou plochu nebo ke stromům, zkrátka někam, kde se vsákne. 

Podívej se na možnosti dotačního programu, který se zabývá hospodařením s dešťovou vodou.

Ještě důležitější je podpořit lokální koloběh vody tím, že umožníme vsakování, vypařování a pomalý odtok vody. Otázkou je, kde vzít ve městě plochy, které by to umožňovaly. Odpovědí jsou vegetační střechy a střešní zahrady, ale také všechny další zelené plochy, například záhony nebo trávníky.

Buduj modrozelenou infrastrukturu

Čím více bude ve městě vegetace a čím bude bujnější, tím bude mikroklima stabilnější. V létě dokážou rostliny ochlazovat své okolí, zadržovat vodu, stínit a čistit vzduch. V parcích je vzdušná vlhkost ve dne o 5–10 % vyšší než uvnitř města. Vegetace umí tlumit výkyvy teploty, ve větších porostech bývá v létě teplota v průměru až o 3,5 °C nižší než na volném prostranství. V noci rostliny naopak zabraňují rychlému vyzařování a úniku tepla. V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov vysokým tepelným ztrátám, protože zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopná snížit tepelné ztráty o 20–50 %. 

  • Se zazeleňováním města můžeš začít na svém balkoně, ve vnitrobloku nebo v předzahrádce. Nevíš, jak na to? Vyzkoušej třeba workshop Minimalistické zahradničení pro začátečníky. Inspiruj se na stránce www.mikroadaptace.cz a podívej se, kde a jak se můžeš zapojit do komunitního kompostování a zahradničení
  • Pěstováním a rozšiřováním městské vegetace přispěješ k vytvoření přirozené klimatizace. Výpar vody představuje až 23 % spotřeby sluneční energie, která by se jinak přeměnila v teplo. Pokles vypařování vody rostlinami (tzv. evapotranspirace) o 1 mm za jediný den by na území České republiky způsobil uvolnění stejného množství tepelné energie, jaké vyprodukují všechny elektrárny v ČR za celý rok (60 000 GWh).
  • Nezapomeň, že podmínkou správného fungování zelené klimatizace je dostatek organické hmoty v půdě. A tady přichází čas uplatnit vyrobený kompost. Víš, že 1 kilogram kompostu dokáže zadržet až 3 litry vody? Když svoje záhony dobře pohnojíš, získají tvoje rostliny optimální příjem tekutin, takže budou moci vodu následně hojně vypařovat do ovzduší. Organická hmota jim poskytne dostatek živin, takže budou moci zvětšovat svoji listovou plochu a tím i účinnost klimatizace.
  • S regulací teploty a vlhkosti ve městě ti může výrazně pomoci i obyčejný trávník. Tedy za předpokladu, že ho přestaneš sekat. Vyšší porost dokáže lépe akumulovat vodu, zpomalit odpar a ochlazovat okolí. V parném létě pomáhá přežít i řadě drobných, především bezobratlých živočichů. Pokud by ti vysoká tráva znepříjemňovala pohyb po zahradě, stačí vysekat cestičky.
  • Pokud máš kam, sázej stromy! Víš, že strom s objemem koruny 200 m3 uvolní za den cca 100 l vody? Uvážíme-li, že měrné skupenské teplo pro vypařování vody je obrovské – 2 257 000 J/kg vody, ochlazovací efekt vegetace je ohromující. Jediný strom během slunného letního dne ochladí své okolí o 70 kWh, v průběhu 10 hodin chladí průměrně výkonem 7 kW. Lidsky řečeno – zatímco ve městě bez stromů by za letního dne mohlo být až 43 °C, se stromy je to jenom 21 °C.

Pořiď si zelenou fasádu! Zelené střechy stejně jako zelené fasády dokážou v létě ochladit, v zimě izolovat a přinášejí tak velké energetické úspory. Zatímco vertikální zahrady jsou finančně náročné a vyžadují značnou péči, fasáda tvořená popínavými rostlinami je levná a prakticky bezúdržbová. Podívej se na 50 zelených vídeňských fasád!

Sdílet