Vodní stopa potravin

Voda je považována za obnovitelný zdroj. Pokrývá více než 70 % zemského povrchu, ale jen 2,5 % z tohoto množství představuje voda sladká. 74 % je přitom zmraženo v polárních ledovcích a 25 % se jí skrývá pod zemí. Zásoby vody jsou na Zemi navíc rozložené nerovnoměrně, takže velká část lidstva čelí akutnímu nedostatku sladké vody. Ten se v důsledku růstu populace, klimatických vlivů (souvisejících s cirkulací atmosféry) a znečišťování vodních zdrojů stále zhoršuje. Spotřeba vody se za posledních sto let zvýšila šestinásobně a situace je momentálně taková, že zhruba 20 % světové populace trpí nedostatkem pitné vody, 65 % má k vodě ztížený přístup a pouze 15 % obyvatel ve vyspělých zemích si vody užívá bez omezení a stále zvyšuje svoji spotřebu.

Viditelná spotřeba

Když se zamyslíš nad tím, kolik denně spotřebuješ vody, nemusí být toto množství na první pohled nijak znepokojivé: tvoje vodovodní baterie jsou opatřené perlátory, díky nimž ušetříš až 85 % vody. Dáváš přednost sprchování před koupáním. Nádobí nemyješ pod tekoucí vodou a při čištění zubů používáš kelímek. Kupuješ nebo si vyrábíš biologicky rozložitelné prací a čisticí prostředky. Zahradu zaléváš zásadně jen dešťovou vodou, kterou akumuluješ v sudu pod okapem.

Voda skrytá ve víně

Pokud se chováš tímto způsobem, je pravděpodobné, že tvými kohoutky proteče méně než 130 litrů denně, což je český denní průměr (v USA nebo v Austrálii je to 300 litrů!). I přesto je ale ve skutečnosti tvoje spotřeba násobně vyšší, než si myslíš. Kromě přímé viditelné vodní stopy je tu totiž ještě ta nepřímá. Virtuální voda, která je schovaná ve všech výrobcích, které kupuješ. Říká se, že ve víně se skrývá pravda. Něco na tom je: pokud vypiješ sklenici vody, je to sklenice vody. Tatáž sklenice vína v sobě ale skrývá 120 litrů vody, které byly použity k jeho vypěstování, výrobě a dopravě na tvůj stůl. Díky virtuální vodě se tvoje celková skutečná denní spotřeba pohybuje zřejmě někde okolo 4 500 litrů.

Voda odjinud

Ale začněme od začátku. Termín virtuální voda použil poprvé John Anthony Allan v roce 1993. Všiml si totiž práce ekonoma Gideona Fishelsona, který kritizoval Izrael za vývoz citrusových plodů do Evropy. Jejich pěstování je totiž poměrně náročné na spotřebu vody, které Izrael nemá nazbyt. Allana napadlo prozkoumat obchodní údaje států Středního východu a zjistil, že tyto země vlastní nedostatek vody kompenzují dovozem potravin, zejména obilí a hospodářských zvířat. Ukázalo se, že regiony s omezenými zdroji vody nakupovaly virtuální vodu integrovanou do zemědělské produkce.

Vynález vodní stopy

Z konceptu virtuální vody vyšel Arjen Hoekstra, který vypočítal tzv. vodní stopu, tedy podíl vody skrytý v různých komoditách. Vodní stopa je empirickým ukazatelem toho, kolik vody bylo spotřebováno a znečištěno během celého výrobního a dodavatelského řetězce výrobku nebo služby, kterou spotřebováváme. Jde o multifaktoriální ukazatel složený z několika částí: takzvanou zelenou vodní stopu přitom představuje voda pocházející ze srážek, která neodtéká do podzemních vod, ale vrací se do atmosféry prostřednictvím tzv. evapotranspirace. Vypařuje se z půdy a rostliny ji používají a „vydýchávají“ ji listy. Zelenou vodu spotřebovává v nejvyšší míře zemědělství, zejména to, které je závislé převážně na srážkách, takže se promítá hlavně do vodní stopy zemědělských produktů.

Tam, kde není dostatek srážek, nastupuje tzv. modrá voda, která pochází z povrchových nebo podzemních vodních zdrojů. U rostlinné zemědělské produkce je to voda používaná na zavlažování. Tato voda se spotřebovává také v průmyslu a v domácnostech.

Další nezanedbatelnou složkou vodní stopy je tzv. šedá voda, která se znečišťuje v průběhu výrobního procesu a musí být před vypuštěním do přírodních vod naředěna tak, aby splňovala dané limity.

Další faktory

Jak jsme viděli na začátku – důležité je při výpočtu vodní stopy zohlednit také to, kde bylo spotřebované zboží vyrobeno (vypěstováno) a zda jeho vodní stopa vznikla ze spotřeby domácích vodních zdrojů nebo zda ji „kompenzovali“ dovozci. Do hry tu vstupují ještě další faktory, přičemž jedním z nejdůležitějších jsou hydrologické podmínky oblasti, kde výrobek vzniká. Metodika výpočtu vodní stopy nyní pracuje i s tzv. vodním stresem oblasti, odkud se voda pro výrobu (pěstování) využívá a ukazuje tak reálněji skutečné dopady spotřeby vody v daném místě. A tím se vracíme zase na začátek – k izraelským citrusům, které všechny tyto úvahy odstartovaly.

Žíznivé avokádo

Dobrým příkladem toho, jaké dopady může mít pěstování plodin náročných na spotřebu vody v oblastech, kde se produkují, je i u nás stále oblíbenější avokádo. Tato superpotravina potřebuje na vypěstování jednoho kilogramu 2000 l vody, což je čtyřikrát více než na kilogram pomerančů a desetkrát více než na kilogram rajčat. Rostoucí obliba „zeleného zlata“ způsobuje, že například v Chile, kde se plantáže stále rozrůstají, je pěstitelé nelegálně zavlažují z místních zdrojů, zatímco obyvatelé trpí nedostatkem vody. V Mexiku se kvůli rozšiřování plantáží kácejí lesy. I u nás dochází meziročně k nárůstu spotřeby zhruba o 15 %, v Británii je to dokonce o 27 %.

Negativní důsledky

Na zemědělství celkově připadá 70 % spotřeby sladké vody. Asi 40 % vodní stopy zanechává Evropa mimo kontinent, protože podstatný objem jídla, rostlinných produktů a krmiv pro hospodářská zvířata se dováží. Proto je součástí výpočtu vodní stopy i doprava surovin a výrobků do místa prodeje. Řada potravin, které si běžně kupujeme, byla vyrobena na druhém konci světa, kde také možná zůstaly negativní důsledky spojené s jejich produkcí – nedostatek vody a znečištění.

Co můžeš udělat?

  • Podívej se na kalkulačku vodní stopy, kterou najdeš na stránkách mezinárodní neziskové organizace Water Footprint Network zastřešující projekt vodní stopy. V kategorii „produktová galerie“ tu kromě potravin najdeš i další produkty, které zanechávají významnou vodní stopu. Výpočet tvé individuální vodní stopy ti ukáže, co ve tvém každodenním životě nejvíc „přispívá“ k vysoké spotřebě vody.
  • Intenzivní průmyslová výroba masa a dalších živočišných produktů spotřebovává neuvěřitelné množství vody. Na kilogram hovězího masa „padne“ více než 15 000 litrů, produkce 1 kg sýra si vyžádá 3000 litrů vody. Omezení konzumace těchto produktů může tvou vodní stopu podstatně snížit. I to je jeden z podstatných benefitů přechodu na vegetariánskou nebo ještě lépe veganskou stravu.
  • Zajímej se o původ potravin, které jíš, a dávej přednost těm lokálním, o nichž víš, že k tobě nemusely cestovat přes půl světa a že svou vodní stopou nezatížily místní pěstitele tam, kde není dostatek sladké vody samozřejmostí.
  • Dávej přednost místním biopotravinám. Biozemědělci chrání vodu hned dvakrát: Nepoužívají pesticidy, insekticidy ani umělá hnojiva, takže druhotně neznečišťují spodní vodu. Díky používání přírodních hnojiv (hnoje, kompostu a zeleného hnojení) navíc dbají o dostatečný podíl organické hmoty v půdě, čímž zlepšují její retenční schopnosti, což má pozitivní vliv na stabilitu lokálního koloběhu vody.
  • Znovuobjev kouzlo samozásobitelství. To, co bylo v dobách minulého režimu životní nutností, se v současnosti opět může stát lákavou náplní nedělních odpolední. Třídění bioodpadu, kompostování a pěstování – i ve městech na komunitních zahradách dnes můžete zažít uzavřený cyklus jídla. Zahrádkáři všech generací, spojte se!

Sdílet